Medlánecké kopce - přírodní památka

16. 1. 2023 vytvořil Václav Dvořák

Západní okraj brněnské městské části Medlánky dotváří dva výrazné pahorky – Medlánecký a Střelecký kopec, ty jsou chráněny jako přírodní památka. Lokalita je mimo to oblíbeným výletním místem Brňanů a nabízí pěkné výhledy na město, stejně tak se nedaleké okolí stalo rozvojovým místem, kde v posledních letech vzniklo několik vědecko-technických institucí.

 

PP Medlánecké kopce

Kraj: Jihomoravský, okres: Brno-město

Rozloha: 11,8 ha

Vyhlášeno: 1987

 

Území spadá do Znojemsko-brněnské pahorkatiny a je formováno migmatickými horninami, na povrch místy vystupují diabasy, na prudkých svazích se nachází jen nízký půdní profil, v níže položených částech naopak mocnější vrstvy spraší. Vrcholové partie obou kopců jsou nelesního charakteru s převládajícími suchými úzkolistými trávníky, které jsou hlavním předmětem ochrany tohoto území. Méně časté jsou mezofilní louky, naopak jižní a jv. část lokality přechází v husté porosty vysokých křovin až akátin.

Ze zvláště chráněných druhů na Medláneckých kopcích roste kriticky ohrožená lněnka Dollinerova (Thesium dollineri), silně ohrožený a taktéž evropskou legislativou chráněný koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), ohrožené druhy jsou zastoupeny lnem tenkolistým (Linum tenuifolium) a plaménkem přímým (Clematis recta). Z botanického hlediska je významný výskyt velmi vzácné ostřice úzkolisté (Carex stenophylla) či některých jarních terofytů a geofytů, mezi které patří pochybek prodloužený (Androsace elongata), vikev hrachorovitá (Vicia lathyroides), rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii), křivatec český pravý (Gagea bohemica subsp. bohemica) a křivatec rolní (G. villosa). Květenu dotváří řada teplomilných a mezofilních druhů, jako šalvěj luční (Salvia pratensis), rožec lepkavý (Cerastium glutinosum), čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), jahodník trávnice (Fragaria viridis), mochna písečná (Potentilla incana), černýš rolní (Melampyrum arvense), pampeliška červenoplodá (Taraxacum erythrospermum). Keře a stromy jsou vedle zmiňovaného trnovníku akátu (Robinia pseudoaccacia) zastoupeny například hrušní obecnou (Pyrus communis), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), lískou obecnou (Corylus avellana), řešetlákem počistivým (Rhamnus cathartica), lípou srdčitou (Tilia cordata), slivoní trnkou (Prunus spinosa) a velmi expanzivní slivoní myrobalánem (Prunus cerasifera). Blízkost zahrádkářské kolonie je patrná přítomností zplanělých druhů rostlin, z nepůvodních druhů je četný třeba bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus) nebo celkem překvapivě lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus).

 

Fauna bezobratlých je rovněž velmi pestrá. Z brouků zde najdeme nosatce (Gymnetron rotundicolle). Z pavouků je doložen výskyt zápřednice ladní (Cheiracanthium campestre), slíďáka úhorního (Alopecosa farinosa), ohroženého listovníka písečného (Thanatus arenarius) či nepůvodního mravčíka skalního (Zodarion rubidum). Z motýlů je zastoupen vzácný teplomilný pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), jehož housenky požírají podražec křovištní (Aristolochia clematitis). Na lokalitě lze spatřit také otakárka ovocného (Iphiclides podalirius) a otakárka fenyklového (Papilio machaon), z dalších druhů třeba vakonoše (Ptilocephala muscella). Mezi zajímavé, v poslední dekádě šířící se druhy patří blanokřídlá žahalka žlutá (Scolia hirta). Společenstvo rovnokřídlých na lokalitě je poměrně bohaté, zastoupeny jsou zejména teplomilné a suchomilné druhy jako kobylka dvoubarvá (Metrioptera bicolor), kobylka šedá (Platycleis albopunctata grisea), saranče modrokřídlá (Oedipoda caerulescens), s. vlašská (Calliptamus italicus), s. štíhlá (Chorthippus mollis) nebo s. červenořitná (Omocestus haemorrhoidalis). Na jaře se ze stepi ozývá cvrček polní (Gryllus campestris), zatímco v létě cvrká z křovin cvrček lesní (Nemobius sylvestris). Pospolu se zde vyskytuje naše původní kobylka dubová (Meconema thalassinum) a blízce příbuzná nepůvodní kobylka jižní (Meconema meridionale). Hojná je zde kudlanka nábožná (Mantis religiosa).

 

Na Medláneckých kopcích se ještě nedávno vyskytovala slabá populace sysla obecného (Spermophilus citellus), který sem migroval z nedaleké lokality na medláneckém letišti. Z ptáků zaujme pěnice vlašská (Sylvia nisoria) nebo ťuhýk obecný (Lanius collurio).

 

Péče o lokalitu spočívá především v odstraňování náletu a křovin, byť by mělo dojít k intenzifikaci těchto zásahů, dále je zde doporučována pravidelná pastva a kosení. O lokalitu dlouhodobě pečuje brněnské sdružení Rezekvítek. Sami návštěvníci by měli dbát o to, aby po jejich návštěvě nezůstávaly všemožné odpadky.

 

 

Literatura:

 

AOPK ČR (2016): Plán péče o PP Medlánecké kopce na období 2016–2025. Ms. Depon in.: KÚ Jihomoravského kraje. 21 s. Dostupné z: drusop.nature.cz

 

Dvořák V. (2022): Ms. Vlastní pozorování v roce 2022.

 

Laštůvka Z. & Laštůvka A. (2020): Motýli (Lepidoptera) města Brna – historie a současnost. – Mendelova univerzita v Brně, Brno, 120 s.

 

Rada S. (2022): Ms. Vlastní pozorování v roce 2022.