Zerynthia polyxena – pestrokřídlec podražcový

12. 6. 2008 vytvořil Filip Trnka

Zerynthia polyxena (Denis & Schiffermüller, 1775) - pestrokřídlec podražcový

Čeleď: Papilionidae - otakárkovití

Status: KO, NT, BERN II, NATURA 2000, HD IV

 

Popis: Délka předních křídel je samice 46 - 55 mm. Pestrokřídlec je nezaměnitelný motýl naší fauny připomínající tropické druhy motýlů. Je žlutý s černými pásky a obloučkem červených skvrn na zadních křídlech, které u některých jedinců mohou zcela chybět. Sameček i samička jsou zbarveni stejně. Housenka je hnědo-žlutá s oranžovými výrůstky, na kterých jsou černé chlupy.

 

Rozšíření: Itálie, Francie, jihozápadní část Ruska, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Řecko, Balkánský poloostrov, evropská část Turecka.

 

V České republice pouze na jižní Moravě, v Čechách nebyl potvrzen.

 

Biologie a ekologie: Pestrokřídlec je v České republice vázán na jedinou rostlinu, tou je podražec křovištní (Aristolochia clematitis). Dospělci létají již brzy v dubnu a až do konce května, mají jednu generaci ročně. Motýli jsou pomalými letci, při vyrušení popolétnou zpravidla jen několik metrů, žijí krátkou dobu přibližně 2-3 týdny. Jsou heliofilní a často vázáni jen na malé stanoviště s porostem podražců. Stanoviště jsou různá, ale omezena výskytem podražce, mohou to být stepi, lesostepi, louky, železniční náspy, zahrady nebo vinice. Samičky kladou vajíčka na spodní stranu listů podražců, housenkám trvá asi 4 týdny než se zakuklí. Kukla přezimuje.

 

Ohrožení a ochrana: Tropicky vypadající motýl, významný zástupce teplomilné mediteránní fauny. Začal ubývat především mizením vhodných biotopů vlivem intenzifikace zemědělství, zalesňování, jarnímu vypalování trávníků, používáním pesticidů a jiných chemických látek, které poškozují jeho živnou rostlinu. Méně významnou roli v oslabení populací mohli sehrát i sběratelé, kteří sbírali pestrokřídelce ve velkém množství. Nikde není hojný a vyskytuje se ostrůvkovitě, na mnoha lokalitách již vyhynul. Je vhodné, aby se lokality, na kterých je tento vzácný motýl, nezalesňovaly a nepovolil se žádný zásah do vegetace. Územně chránit lokality na kterých se tento skvost naší fauny vyskytuje.

 

  

 

Literatura:

 

Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha.