Meconema thalassinum (DeGeer, 1773) – kobylka dubová 

Čeleď: Tettigoniidae – kobylkovití

Status: běžný druh

Popis: Drobná kobylka o délce těla 11–19 mm. Křídla a krytky jsou plně vyvinuté, přesahují konec zadečku. Zbarvení těla je světle zelené. Od temene hlavy po konec štítu se táhne podélný žlutý pruh (může pokračovat i na zadečku pod křídly). Na konci štítu jsou dvě drobné oranžovohnědé skvrny. Nohy a tykadla mohou být žluté. Samice mají šavlovitě zahnuté kladélko. Konec zadečku samců je opatřen dlouhými prohnutými štěty.

Možná záměna: Nepůvodní kobylka jižní (Meconema meridionale) je velikostně, tvarově i barevně velmi podobná. Na rozdíl od kobylky dubové však postrádá křídla. K záměně tedy může dojít pouze u nymf.

Rozšíření: Areál zaujímá většinu Evropy – od Portugalska a Britských ostrovů po Kavkaz. Na sever zasahuje do jižního Švédska, na jih po Itálii, Srbsko a Hercegovinu.

V ČR běžný až hojný druh po celém území mimo vyšších hor.

Biologie a ekologie: Kobylka dubová žije v korunách listnatých stromů a na vyšších keřích v lesích a na jejich okrajích, v parcích a v zahradách. S dospělci se setkáme od června do října, s vrcholem na počátku srpna. Živí se dravě drobnými členovci, převážně mšicemi a molicemi. Aktivují převážně za soumraku a v noci. Samci někdy přilétají ke světlu, samice létají hůře. Vajíčka jsou samicemi kladena do prasklin kůry. Stridulační aparát kobylkám dubovým chybí, dorozumívají se tichým bubnováním zadních končetin o listy a větvičky. Výsledný zvuk připomíná bzučení a je slyšitelný až na 1 m (nahrávka zde).

Literatura:

Kočárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P. (2013): Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Academia, Praha.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!