Papilio machaon - otakárek fenyklový

29. 10. 2008 vytvořil Filip Trnka

Papilio machaon (Linnaeus, 1758) – otakárek fenyklový

Čeleď: Papilionidae – otakárkovití

Status: O

 

Popis: Rozpětí křídel 60–80 mm. Pestře zbarvený motýl s černožlutou kresbou. Zadní křídla mají vlnkovitý okraj a vybíhají v krátké ostruhy. Na zadních křídlech si můžeme všimnout dvou výrazných červených skvrn, modrého lemování a žlutých půlměsíců. Tykadla jsou na konci kyjovitě rozšířená. Jasně zelená s příčnými černými pruhy, na kterých jsou vždy objeden pruh, jasně oranžové skvrny. V nebezpečí vystrkuje za hlavou oranžové osmaterium.

 

Možná záměna: Vzácnější otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) se liší na první pohled jinou kresbou na křídlech, jejich méně sytou žlutou barvou (krémově bílá) a delšími ostruhami. Otakárkovi fenyklovému se podobá také pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), který postrádá ostruhy a na zadních křídlech má typickou černou kresbu s řadou červených skrn.

 

Rozšíření: Palearkt, většina Evropy (mimo Irska), celé mírné pásmo Asie a proniká až do Japonska. Dále ve Spojených státech amerických a Kanadě. Vyskytuje se také v severní Africe.

 

V ČR se otakárek fenyklový vyskytuje na velké části území, ale jen na vhodných biotopech.

 

Biologie a ekologie: Dospělci jsou k zahlédnutí od dubna až do října. Biotop nemá vyhraněný, žije na bezlesých stanovištích v otevřené krajině, kde se samci a samice setkávají na vrcholových krajinných partiích (hilltoping). Často se vyskytuje na různých stepních formacích, ale také na polích, která jsou nechána ladem či zahradách, kde je dostatek živných rostlin. U nás stíhá dvě generace ročně, přičemž první je v květnu až v červnu a druhá v srpnu až září a přezimovává ve stádiu kukly. Na severu Evropy pouze jedna generece a jižněji dokonce tři generace. Samičky kladou vajíčka do rostlin z čeledi miříkovitých (Apiaceae), nejčastěji mrkev obecná (Daucus carota) a kopr vonný (Anethum graveolens).

 

Ohrožení a ochrana: Během 70 a 80 let 20. století byl ohrožen velkým vzrůstem chemizace v zemědělství. Dnes je již poměrně hojným motýlem, který se vyskytuje na velké části území naší republiky. Velmi esteticky vypadající motýl, připomínající tropické druhy. Také jeden z mála otakárků, kteří žijí v mírném pásmu. U nás chráněný zákonem.

 

 

Literatura:

 

Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha.