Stránská skála - Národní přírodní památka

16. 8. 2019 vytvořil Stanislav Rada

Na západním okraji Brna se tyčí Stránská skála – malebné místo, oblíbené mezi Brňany k procházkám a relaxaci. Zároveň se jedná o lokalitu nesporného biologického, paleontologického i historického významu.

 

NPP Stránská skála

Kraj: Jihomoravský, okres: Brno-město

Rozloha: 16,61 ha

Vyhlášeno: 1978 (přehlášeno 2013)

 

Stránská skála s nadmořskou 310 m n. m. patří mezi výrazná brněnská návrší. Okolo vrcholu a jihovýchodně od něj se nachází relativně plochý terén, směrem na jihozápad se návrší postupně svažuje. V severní části rezervace se nacházejí rychle se svažující skály včetně několika skalních stěn a zvlněné, ale víceméně ploché etáže historického lomu. Lokalita je tvořena jurskými vápenci. V masivu Stránské skály se nacházejí krasové jevy včetně jeskyní (Medvědí jeskyně, Woldřichova jeskyně, Jeskyně č. 4), ke kterým pozdější lidskou činností přibyly umělé štoly.

Jurské vápence Stránské skály jsou bohaté na druhohorní zkameněliny mořských živočichů – dírkovci, ramenonožci, plži, mlži, amoniti, belemniti, lilijice a jiní. Lokalita je také významným nalezištěm pozůstatků čtvrtohorní fauny – ryby, ptáci, koně, pratuři, hyeny, nosorožci, předchůdci mamutů a řada dalších. Ve Woldřichově jeskyni byl objeven zub nového druhu šavlozubé kočky Homotherium moravicum, v Medvědí jeskyni zase kosterní pozůstatky medvěda Ursus deningeri. V jedné ze zdejších jeskyní bylo doloženo více než půl milionu let staré osídlení člověkem druhu Homo erectus. Pravěké osídlení paleolitickými lovci bylo poté doloženo z doby před přibližně 40 tisíci lety a 18 tisíci lety. Nejpozději od 12. století byly těženy zdejší krinoidové vápence, jejichž použití bylo rozpoznáno na mnoha ro­mánských a gotických stavbách v Brně a okolí. Těžba ve zdejším lomu probíhala s proměnlivou intenzitou až do roku 1925, na krátko byla obnovena ještě za druhé světové války. Během války a nacistické okupace byl pod Stránskou skálou vybudován systém podzemních chodeb a prostor, který měl sloužit jako protiletecký kryt a podzemní továrna na výrobu leteckých motorů. Po válce, v 50. letech 20. století, byl systém štol použit k vybudování protiatomového krytu s velitelským stanovištěm civilní obrany.

 

V rezervaci se nacházejí biotopy holých skal, travobylinná společenstva, křoviny i fragmenty lesních společenstev. Z biologického a ochranářského pohledu jsou cenná zejména zdejší teplomilná travobylinná společenstva, konkrétně vápnité nebo bazické skalní trávníky, panonské skalní trávníky, subpanonské stepní trávníky, polopřirozené suché trávníky s faciemi křovin na vápnitých podložích a chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů. Z lokality je známo 429 druhů vyšších rostlin, z nichž mnohé patří mezi chráněné a ohrožené druhy. Na začátku jara vykvétá zdejší početná populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), jehož modrofialové květy kontrastují se žlutě vykvétajícími trsy mochny písečné (Potentilla incana). Dále na otevřených biotopech trávníků a skal roste např. pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea), kavyl Ivanův (Stipa joannis), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata) i lomikámen trojprstý (S. tridactyles), dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata), česnek žlutý (Allium flavum), len tenkolistý (Linum tenuifolium), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), lněnka Dollinerova (Thesium dollineri), kozinec dánský (Astragalus danicus) a kozinec vičencovitý (A. onobrychis), hvězdnice chlumní (Aster amellus), zvonek sibiřský (Campanula sibirica) nebo vstavač vojenský (Orchis militaris). Na horních hranách skalních výchozů historicky rostla též tařice horská Gmelinova (Alyssum montanum subsp. gmelinii). Na lokalitě se místy objevuje expanzivní ostropes trubil (Onopordum acanthium).

Druhově pestré jsou i dřevinné porosty, které se nacházejí v severních, níže položených částech rezervace. Roste zde několik desítek druhů keřů a stromů, mezi nejhojnější patří líska obecná (Corylus avellana), javor babyka (Acer campestre), javor mléč (Acer platanoides) nebo třešeň ptačí (Prunus avium); v otevřených plochách trávníků jsou pak časté keře růže šípkové (Rosa canina) a hlohů (Crataegus spp.), roztroušeně zde roste též dřín jarní (Cornus mas). V bylinném podrostu lesních a křovinatých partií zjara vykvétá jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), dymnivka dutá (Corydalis cava), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), konvalinka vonná (Convallaria majalis) a další druhy.

 

Nepřekvapí výskyt otakárka fenyklového (Iphiclides podalirius) a otakárka ovocného (Papilio machaon), kromě nich zde však žijí i vzácnější druhy motýlů jako modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis), modrásek kozincový (Glaucopsyche alexis), ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae), okáč kostřavový (Arethusana arethusa), přástevník svízelový (Chelis maculosa), vřetenuška pozdní (Zygaena laeta), vřetenuška čtverotečná (Z. punctum) a mnohé další. V roce 2006 byl z lokality Stránská skála popsán nově objevený druh klíněnky Phyllonorycter eugregori. Ze vzácných druhů brouků byl na Stránské skále doložen výskyt zlatohlávka huňatého (Tropinota hirta), dřepčíka Aphthona herbigrada, nosatčíka Loborhynchapion amethystinum nebo krasců Anthaxia candens, A. fulgurans, A. olympica, A. salicis a Trachys troglodydes.

Blanokřídlý hmyz je zastoupen pestrým společenstvem samotářských včel a vos a také mnoha druhy mravenců, z nichž jmenujme zde neobvykle početného mravence zrnojeda (Messor cf. structor). Fauna ploštic nebyla uceleně prozkoumána, za zmínku však stojí výskyt vzácné ploštičky tolitové (Tropidothorax leucopterus). Na jaře je na Stránské skále slyšet koncert cvrčků polních (Gryllus campestris), v létě se zde běžně setkáme např. se sarančí štíhlou (Chorthippus mollis), sarančí modrokřídlou (Oedipoda caerulescens), sarančí vlašskou (Calliptamus italicus) nebo kudlankou nábožnou (Mantis religiosa). Vyskytuje se zde také vzácná saranče černoskvrnná (Stenobothrus nigromaculatus).

Ze zdejších pavouků můžeme jmenovat teplomilné stepní druhy stepníka rudého (Eresus kollari), teplomila čtyřskvrnného (Titanoeca quadriguttata), příčnatku stepní (Hahnia nava) nebo pokoutníka stepního (Eratigena agrestis). Z měkkýšů je významný výskyt žitovky obilné (Granaria frumentum) a ovsenky žebernaté (Chondrina arcadica clienta).

Plazi jsou zastoupeni pouze ještěrkou obecnou (Lacerta agilis), slepýšem křehkým (Anguis fragilis) a užovkou hladkou (Coronella austriaca); ještěrka zelená se zde zřejmě již nevyskytuje. V křovinách a na stromech hnízdí zvláště chráněné druhy ptáků pěnice vlašská (Sylvia nisoria), ťuhýk obecný (Lanius collurio), bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola), krutihlav obecný (Jynx torquilla) a žluva hajní (Oriolus oriolus), zatímco výskyt dudka chocholatého (Upupa epops) a strakapouda jižního (Dendrocopos syriacus) je zřejmě jen občasný. Na zdejších skalních stěnách údajně v minulosti hnízdili rorýsi obecní (Apus apus) a poštolka obecná (Falco tinnunculus), což se již neděje kvůli nadměrnému rušení. Jeskyně a štoly ve Stránské skále jsou významným zimovištěm několika druhů netopýrů, zejména vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) a netopýra velkého (Myotis myotis).

 

Na lokalitě je uplatňován ochranářský management v podobě mozaikovitého sečení trávníků, odstraňování rozrůstajících se křovin a oplůtkové pastvy ovcí. Bez této údržby by cenná společenstva suchých trávníků postupně zanikla. S údržbou trávníků částečně pomáhá i sešlap návštěvníky lokality, který však může být do budoucna rizikem, pokud by docházelo k navyšování návštěvnosti a nadměrnému sešlapu určitých ploch mimo stezky. Vysoká návštěvnost lokality včetně tradičně provozovaného horolezectví (bouldering) přináší též zvýšené rušení ptáků a znečišťování lokality odpadky. Dalším negativním vlivem je občasné ukládání rostlinného odpadu z nedalekých zahrádek a s tím spojené šíření některých expanzivních i invazních druhů rostlin.

 

 

 

Literatura:

 

AOPK ČR (2019): Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2019-08-10]

 

Cittadella.cz: Národní přírodní památka Stránská skála [dostupné online na: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPP_stranska_skala_cz] [cit. 2019-08-10].

 

Kvasnica J. (2016): Izolovaná Stránská skála: Brněnský ostrov přírodních pokladů. 100+1 zahraniční zajímavost [dostupné online na: https://www.stoplusjednicka.cz/izolovana-stranska-skala-ostrov-prirodnich-pokladu].

 

Rada S. (2020): Ms. Vlastní pozorování v letech 2018, 2019 a 2020.