Jynx torquilla Linnaeus, 1758 – krutihlav obecný

Řád: Piciformes - šplhavci, čeleď: Picidae – datlovití

Status: SO, VU, IUCN: LC

Popis: Krutihlav obecný je 16–18 cm velký šplhavec s nápadně špičatým zobákem a dlouhým ocasem. Zbarvení peří je přizpůsobené k nenápadnému životu na stromech a dobře tak splývá s podkladem. Ze svrchní strany těla je krutihlav hnědošedě skrvnitý, zespodu je na světlém podkladu (špinavá bílá) tmavé vlnkování. Hruď a hrdlo je žlutohnědé, opět s tmavým vlnkováním. Přes oko a dále po stranách krku běží tmavá páska. Výraznější je tmavá páska, která se táhne od temena hlavy po skoro celém hřbetu krutihlava. Dlouhý ocas nese tmavé proužky a není jako u ostatních šplhavců využíván během pohybu (šplhání) po stromě. Obě pohlaví se od sebe ve zbarvení neliší. Zpěv krutihlava je nezaměnitelný (tje-tje-tje, k poslechu zde.)

Možná záměna: Nezaměnitelný druh evropské fauny.

Rozšíření: Eurasijský tažný druh šplhavce. Hnízdí v celé Evropě, vyjma nejsevernějších částí Skandinávie a nejjižnějších částí Středomoří (např. Řecko, střední Španělsko). Krutihlav prakticky vymizel na celém území Británie. V Asii pokračuje kontinuální rozšíření v mírném pásmu až na Japonské ostrovy. Evropské populace zimují ve střední Africe, vzácněji v severní Africe a Středomoří. Asijské populace zimují v JV Asii a Indii.

Na území ČR hnízdí na většině území, s převahou nížin, avšak není nikterak hojným druhem. V horách vystupuje až do 1100 m.

Biologie a ekologie: Hnízdním biotopem krutihlava je otevřená krajina se sady, alejemi, křovinatými pastvinami nebo světlými lesy s poli nebo hájky. Hnízdění probíhá dutinách stromu a to hned po příletu ze zimoviště (duben – červen). Krutihlav má však slabý zobák na to, aby si dutinu vytesal, a tak používá dutiny jiných druhů, a to včetně obsazených, ze které nájemníka vyžene. Hnízdění probíhá jednotlivě, krutihlavové jsou silně teritoriální. Vajíčka (8–11) snáší samice přímo do hnízdní dutiny a hnízdo tak nestaví. Na vejcích sedí oba rodiče, stejně jako v následné péči se o mláďata starají oba jedinci z páru. Při vyplašení zaujímá krutihlav obranou pozici, při které syčí, ježí peří na temeni a kroutí hlavou. Hlavní složkou potravy krutihlava jsou mravenci a další hmyz.

Ohrožení a ochrana: Početní stavy krutihlavů mají klesající tendenci v celém areálu výskytu druhu. Na vině jsou pravděpodobně ubývající vhodné hnízdní biotopy (doupné stromy) a také výrazný úbytek hmyzu, který je hlavní složkou potravy těchto šplhavců. Hnízdění krutihlavů jde podpořit hnízdní budkou.

Literatura:

Hudec K., Šťastný K., a kolektiv (2005): Fauna ČR, svazek 29/1, Ptáci 2/I. – Academia, Praha.

Svensson L., Grant P. J. (2004): Ptáci Evropy, Severní Afriky a Blízkého východu. Praktická určovací příručka. – Svojtka, Praha.

Šťastný K., Bejček V., Hudec K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. – Aventinum, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!