Anthaxia candens - krasec třešňový

25. 2. 2009 vytvořil Filip Trnka

Anthaxia candens (Panzer, 1787) - krasec třešňový

Syn.: Anthaxia cechoslovenica Obenberger, 1934; Anthaxia marchii Obenberger, 1925; Anthaxia signata Gehrig, 1965; Buprestis fulminans Schrank, 1789; Buprestis fulminatrix Herbst, 1801 - květokras třešňový

Čeleď: Buprestidae - krascovití

Status: VU

 

Popis: Asi 7-12 mm velký krasec, jehož zbarvení patří k nejkrásnějším mezi brouky v české přírodě. Krovky jsou kovově červeno-zeleno-černé s modrým odleskem. Štít zelený s dvěma tmavšími pruhy, hlava také zelená. Ze spodu celý kovově zeleně zbarvený. Je nezaměnitelným druhem.

 

Rozšíření: Od východního Španělska přes Francii, Itálii a Švýcarsko a střední Evropu směrem na Ukrajinu a Balkán.

 

V ČR v posledních letech znatelně ubývá zejména v Čechách, častý v teplejších oblastech střední a jižní Moravy. V Čechách hojněji vyskytuje v okolí Prahy, na Pardubicku a Královéhradecku.

 

Biologie a ekologie: S dospělci se setkáme od května do června a to převážně na xerotermních biotopech stepního charakteru s dostatečně starými stromy. Dospělce často spatříme na živných rostlinách, do kterých také kladou vajíčka. Mezi častou živnou rostlinu patří staré solitérní třešně (Prunus), které jsou převážnou část dne dobře osluněné, lze ho nalézt také v třešňových sadech. Mezi další živné rostliny patří  třešeň višeň (Prunus cerasus), višeň turecká (Prunus mahaleb) a meruňka obecná (Prunus armeniaca). Imaga kladou vajíčka pod kůru kmenů nebo silnějších větví, larvální vývoj trvá přibližně 2 roky. Larvy se kuklí v pozdním létě, potom se líhne dospělec, který zimuje pod kůrou, takže se takto dají najít i dospělci během zimy.

 

Ohrožení a ochrana: Krasec třešňový je z poměrně velké části závislý na starých třešních, které se většinou nacházejí ve starých opuštěných sadech. Je třeba tyto stromy ponechat a nekácet je.

 

 anthaxia_candens1 anthaxia_candens2 anthaxia_candens3  anthaxia_candens5 anthaxia_candens4 biotop_anthaxia

 

Literatura:

 

Bílý S. (1989): Zoologické klíče. Krascovití, Buprestidae. Academia, Praha.

 

Bílý S. (2002): Summary of the bionomy of the buprestid beetles of Central Europe (Coleoptera: Buprestidae). Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae, Supplementum 10: 1–103.

 

Škorpík M., Křivan V. & Kraus Z. (2011): Faunistika krascovitých (Coleoptera: Buprestidae) Znojemska, poznámky k jejich rozšíření, biologii a ochraně. Thayensia 8: 109−291.