Myotis myotis - netopýr velký

12. 7. 2008 vytvořil Ondřej Machač

Myotis myotis (Borkhausen, 1797) - netopýr velký

Čeleď: Myotidae – netopýrovití

Status: KO, VU, IUCN: LC, BONN, BERN, NATURA 2000, EUROBATS, HD II, IV

 

Popis: Velký druh netopýra, největší netopýr v Evropě. Délka těla 68–83 mm, délka předloktí 56–67 mm. Váha 15–35 g. Na hřbetě světle hnědá srst, břicho světlejší - špinavě bílé. Mláďata mají šedavé zbarvení. Ušní boltce poměrně dlouhé, po přitisknutí, přesahují hlavu. Tragus poměrně dlouhý, mírně zahnutý. Létací blány světle hnědé. Přes svou velikost, téměř nezaměnitelný.

 

Možná záměna: S netopýrem ostrouchým (Myotis oxygnathus) - v ČR velmi vzácný, o něco menší. Boltec, více zašpičatělý, užší a menší. Také ocas je poměrně delší. Přesné rozdíly rozpozná pouze zkušený odborník.

 

Rozšíření: Evropa - zejména Střední Evropa, chybí ve Skandinávii a V. Británii. Malá Asie.

 

V ČR hojný netopýr po celém území, zejména v nižších polohách.

 

Biologie a ekologie: Krasové oblasti - jeskyně, otevřená kulturní krajina, města. Náš nejběžnější netopýr. N. velký je jeskynní druh netopýra. Zimování probíhá od října do března, v jeskyních, starých štolách a někdy i ve sklepech. Koncem března dochází u samic k ovulaci a následnému oplození spermiemi, které byly v těle samice v inaktivním stavu přes zimu (typické pro netopýry). K porodu dochází většinou v červnu, rodí se vždy jen 1 mládě. Mládě zůstává s matkou v letních koloniích. Letní kolonie nalezneme nejčastěji na půdách starých domů, kostelů, zámků, ve stodolách apod. Letní kolonie může čítat až několik stovek jedinců - samic s mláďaty, samci žijí v letních měsících většinou samostatně. V současné době už ale nalezneme kolonie čítající pouze několik desítek jedinců. Navíc v dnešní době přibývá sterilních samic. Páření probíhá koncem srpna - září. Poté se netopýři pomalu stahují na zimoviště. Netopýr velký loví svou kořist (podobně jako většina druhů rodu Myotis) převážně z povrchů půdy.

 

Ochrana, význam: Stejně jako ostatním netopýrům, i netopýrovi velkému ubývají přirozené úkryty. Dalším faktorem jejich ohrožení je také rušení na zimovištích i letních koloniích. V dnešní době se také vyskytuje hodně sterilních samic - vinu na tom má především zemědělství - insekticidy... Naštěstí je většina netopýrů chráněna a jejich lokality (zimoviště, velké letní kolonie) často nesou statut chráněného území. Důležité je nerušit netopýry při zimování ani na jejich letních koloniích.

 

  

 

Literatura: 

 

Anděra M., Gaisler J. (2012): Savci České republiky: popis, rozšíření, ekologie, ochrana. - Academia, Praha.

 

Anděra M., Horáček I. (1982): Poznáváme naše savce. - Mladá fronta, Praha.

 

Andreas M., Cepáková E., Hanzal V. (2010): Metodická příručka pro praktickou ochranu netopýrů. - AOPK ČR, Praha.