Kočičí skála - přírodní památka

12. 1. 2025 vytvořil Václav Dvořák

Rozlohou nevelký vápencový výchoz Pavlovských vrchů najedeme při silnici mezi Mikulovem a Klentnicí. Nabízí koncentrovaný výběr toho nejzajímavějšího, co lze na Pálavě vidět, obvykle bez turistických davů.

 

PP Kočičí skála

Kraj: Jihomoravský, okres: Břeclav

Rozloha: 0,66 ha

Vyhlášeno: 1946

 

Nevelká přírodní památka je tvořena především výchozem ernstbrunnských vápenců druhohorního stáří. Vápencová skalka je v okolní krajině izolovaná, ze západu ohraničená silnicí, z ostatních stran polnostmi. V rámci ochranného pásma je ponechána část zemědělské půdy jako úhor. Na samotné skále se formuje štěrbinová vegetace skal a skalních stepí, která hostí řadu zajímavých druhů rostlin. Mezi ně můžeme počítat kriticky ohroženou pomněnku úzkolistou (Myosotis stenophylla), která se zde vyskytuje ve slabé a stále více slábnoucí populaci. Na skalách se dále vyskytuje lipnice bádenská (Poa badensis), kuřička štětinkatá (Minuartia setacea), k. svazčitá (M. rubra), len tenkolistý (Linum tenuifolium), kosatec nízký (Iris pumila), česnek žlutý (Allium flavum), mateřídouška olysalá (Thymus glabrescens), koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica), mochna písečná (Potentilla incana), strdivka brvitá (Melica ciliata), tařinka horská (Alyssum montanum), rozrazil časný (Veronica praecox), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), či časně zjara kvetoucí huseník ouškatý (Arabis auriculata). Dalším typickým biotopem širokolisté suché trávníky a na ně navazující křoviny, kde lze nalézt kakost krvavý (Geranium sanguineum), bílojetel německý (Dorycnium germanicum), černýš rolní (Melampyrum arvense), večernice smutná (Hesperis tristis), hlaváček jarní (Adonis vernalis), hvězdnici chlumní (Aster amellus), h. zlatovlásek (Galatella linosyris), kavyl sličný (Stipa pulcherrima), k. vláskovitý (S. capillata), lněnku lnolistou (Thesium linophyllon), zárazu zardělou (Orobanche centaurina), modřenec chocholatý (Muscari comosum), oman mečolistý (Inula ensifolia), ostřici nízkou (Carex humilis), řepovník vytrvalý (Rapistrum perenne), smldník alsaský (Peucedanum alsaticum), tolici nejmenší (Medicago minima), čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), či violku obojetnou (Viola ambigua). Na eutrofizovanějších plochách je častý ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), místy se vyskytuje expanzivně se šířící trnovník akát (Robinia pseudoacaccia), mahalebka (Prunus mahaleb), růže šípková (Rosa canina), či slivoň trnka (Prunus spinosa). Na Kočičí skále, zejména na udržovaném úhoru, lze vidět i některé vzácné druhy polních plevelů, jako je stroček pomněnkový (Lappula squarrosa), hlaváček letní (Adonis aestivalis), zběhoveček trojklanný (Ajuga chamaepitys) a čistec roční (Stachys annua). Na lokalitu byla záměrně vysazena kriticky ohrožená šalvěj etiopská (Salvia aethiopis), jakožto záložní populace ze Stolové hory.

 

Dobře zmapována je fauna bezobratlých živočichů. Z brouků je zajímavý výskyt kriticky ohroženého smrtníka (Blaps halophila), vzácnějšího páteříčka (Cantharis decipiens), krytohlavů (Cryptocephalus sericeus a C. hypochaeridis), štítonoše (Cassida pannonica), ojedinělý je výskyt dalších mandelinkovitých brouků – Cheilotoma musciformis, dřepčíka řepného (Chaetocnema tibialis), či kohoutka modravého (Lema cyanella). Na mršinách lze nalézt vzácnější hrobaříky rodu Nicrophorus (N. sepultor a N. germanicus), Trox cadaverinus, či kožojeda (Dermestes fuliginosus). Lokalita je bohatá na nosatcovité brouky, z nichž vzácností vyniká Pseudoprotapion astragali, Polydrusus pallidus, lalokonosec (Otiorhynchus fullo), či dlouhonosec sloní (Curculio elephas). Na narušených stepních plochách lze vidět i majku (Meloe proscarabeus a M. violaceus). Z pavouků zaujme šestiočka uherská (Dysdera hungarica), náš jediný pavouk množící se partenogeneticky.

 

Z motýlů nechybí otakárek fenyklový (Papilio machaon), o. ovocný (Iphiclides podalirius), modrásek vičencový (Polyomnatus thersites), m. vikvicový (P. coridon), okáč ječmínkový (Lasiommata maera), ostruháček trnkový (Satyrium pruni), v neposlední řadě žluťásek jižní (Collias affacariensis), bourovec trnkový (Eriogaster catax) a b. ostružiníkový (Macrothylacia rubi).

 

Na skalách se vyhřívá ještěrka obecná (Lacerta agilis), zahlédnout lze i užovku hladkou (Coronella austriaca). Z ptactva lze ojediněle zahlédnout strnada lučního (Miliaria calandra), v okolí křepelku polní (Coturnix coturnix), častý je ťuhýk obecný (Lanius collurio) a bramborníček černohlavý (Saxicola torquatus), méně často na lokalitu zalétává pěnice vlašská (Sylvia nisoria) a slavík obecný (Luscinia megarhynchos). V křovinách skrytě žije plšík lískový (Muscardinus avellanarius).

 

Přírodní památka Kočičí skála je stran návštěvníků méně exponovanou, ale rovněž často navštěvovanou lokalitou pro krásné výhledy na hlavní hřeben Pavlovských vrchů. Je tomu uzpůsobena turistická infrastruktura s dřevěným zábradlím, které by se nemělo překračovat, aby nedocházelo ke zbytečnému sešlapu suchých trávníků. Na lokalitě se provádí pravidelný management spočívající ve vyřezávání křovin, v ručním kosení trávníků a udržováním úhoru. V ochranném pásmu byl vysazen jeřáb oskeruše (Sorbus domestica).

 

 

Literatura:

 

Anonymus: Plán péče o PP Kočičí skála na období 2023–2032. – Ms. [depon in: KÚ Jihomoravského kraje v Brně, 25 s. + přílohy].

 

Dvořák V. (2022): Ms. Vlastní pozorování v letech 2008–2022.

 

Matuška J. (2012): Přírodní památka Kočičí skála a ochranářská péče v období do roku 2022. – RegioM, Mikulov, 10–22.

 

Matuška J. (2013): Brouci (Coleoptera) přírodní památky Kočičí skála. – RegioM, Mikulov, 10–24.