Meloe proscarabaeus Linnaeus, 1758 – majka obecná  

Syn.: Meloe atratus Meyer, 1793; Meloe brunsvicensis Meyer, 1793; Meloe crispatus Fairmaire, 1884; Meloe cyanella Brullé, 1832; Meloe cyaneus Mulsant, 1857; Meloe exaratus Faldermann, 1832; Meloe gallicus Baudi, 1878; Meloe incertus Tauscher, 1812; Meloe megacephalus Fischer von Waldheim, 1842; Meloe pannonicus Baudi, 1878

Čeleď: Meloidae – majkovití

Status: O, EN

Popis: Černá, kovově modře lesklá majka, o velikosti 15–40 mm, hlava a štít jsou jemně tečkované, samci mají prostřední články tykadel větší a jiného tvaru než samice. Krovky jsou zkrácené.

Možná záměna: S jinými zástupci rodu Meloe, nevíce podobná je majka fialová (Meloe violaceus), která je spíše více do modra, kdežto Meloe proscarabaeus je spíše černá s modrým leskem.

Rozšíření: Výskyt téměř v celé Evropě.

V ČR na vhodných biotopech patří k nejběžnějším majkám, především hojněji na střední a jižní Moravě. V Čechách jen místy a ostrůvkovitě, výrazně vzácnější.

Biologie a ekologie: Jsou to xerofilní a termofilní brouci, často je můžeme spatřit lezoucí přes polní cestu nebo na loukách a mezích. Před spářením samičky vypadají jako klasický brouk, ale po spáření dokáží několikrát zvětšit velikost těla. Má složitý vývoj, spojený s parazitismem larev. Tím je způsobeno, že velká část potomstva zahyne ještě dříve než dospěje. Ve vývoji má několik morfologicky odlišných typů larev, larvy nazýváme triungulini. Larvy vylézají na květy a pomocí chodidlových drápků se přichytávají na hostitele, jímž jsou často samotářské včely. Nechá se odnést do hnízda a tam požírá včelí vajíčka i připravenou kaši z nektaru a pylu. Několikrát prodělává svlékání a příští jaro se líhne dospělec. Při ohrožení vylučuje hemolymfu, která obsahuje alkaloid kantharidin.

Ohrožení a ochrana: Mizející původní biotopy v důsledku intenzifikace zemědělství a nadměrného používání hnojiv. Dnes je velká část stepních lokalit v ČR územně chráněna, což je pro majkovité jenom dobře, jelikož z našich 22 drůhu již 10 vyhynulo.

Literatura:

Dvořák M. (1983): Majkovití brouci Československa (Coleptera, Meloidae). Klíče k určování hmyzu 4. Zprávy Československé Společnosti Entomologické při ČSAV Supplementum 4: 1-40.

Hůrka K. (2005): Brouci České a Slovenské republiky. Beetles of the Czech and Slovak Republics. Kabourek, Zlín.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!