Medicago minima - tolice nejmenší

13. 10. 2024 vytvořil Václav Dvořák

Medicago minima (L.) L. – tolice nejmenší

Syn.: Spirocarpus minimus (L.) Opiz; Medica hirsuta (L.) Bubani; Medigago graeca Hornem; M. lineata Tausch; M. polonica Ballardi ex Balb.; M. villosa Brot.

Čeleď: Fabaceae – bobovité

Status: NT

 

Popis: Jednoleté byliny s tenkým vřetenovitým kořenem. Lodyhy poléhavé až vzpřímené, od báze větvené, hustě hedvábitě chlupaté, obvykle do 30 cm vysoké. Listy s obvejčitými, na bázi klínovitě zúženými, rubu hustě chlupatými lístky. Květenství chudá, tvořená obvykle 3–6 květy; koruny žluté. Plodem jsou nepukavé, opadavé, kulovité, ostnité, do spirály stočené lusky se 3–5 těsně přiléhavými závity.

 

Možná záměna: Díky kombinaci znaků, jako je chlupatost, žlutá barva květů a do spirály stočené, hustě ostnité lusky, dobře poznatelný druh. Podobná, vzácně zavlékaná tolice arabská (Medicago arabica) má nápadnou tmavě červenou skvrnu na lístcích.

 

Rozšíření: Druh s rozsáhlejším areálem zahrnujícím širší mediteránní oblast jižní Evropy, severní až východní Afriky a západní Asie. Areál dále na východ pokračuje přes Střední Asii až po Dálný východ. V Evropě roste po celém kontinentu vyjma nejsevernějších oblastí. V současnosti se vyskytuje kosmopolitně, druh byl zavlečen na všechny zbylé kontinenty

 

V Česku se vyskytuje především v termofytiku, již s nižší frekvencí v přilehlých oblastech mezofytika, zejména však oblasti s výchozy bazických hornin. Častěji roste v České krasu, Českém středohoří, či na Pavlovských vrších. Izolovaně roste na některých hradních zříceninách.

 

Ekologie: Tato tolice vyhledává rozvolněná společenstva na výslunných, skalnatých svazích, na písčinách, méně často roste na ruderálních stanovištích. Preferuje mělké, vysýchavé, často vápnité půdy nebo bázemi obohacené písky. Je součástí vegetace jarních efemér a sukulentů sv. Alysso alyssoidis-Sedion.

 

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od dubna do července.

 

Ochrana a ohrožení: Tolice nejmenší není zvláště chráněným druhem, v Červeném seznamu je řazena v nízké kategorii téměř ohrožených druhů (NT).

 

 

Literatura:

 

Kirschner J. & Štěpánek J. (1995): Medicago L. In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds), Květena České republiky 4,  Academia, Praha, 452–462.