Macrothylacia rubi - bourovec ostružiníkový

7. 5. 2020 vytvořil Ondřej Machač

Macrothylacia rubi (Linnaeus, 1758) – bourovec ostružiníkový

Čeleď: Lasiocampidae – bourovcovití

Status: běžný druh

 

Popis: Rozpětí křídel 48–66 mm, délka těla okolo 25–30 mm. Hlava je malá, u samic s krátkými nitkovitými tykadly, samci mají tykadla hnědé a dlouze hřebenité. Zbarvení zavalitého těla je světle hnědé až hnědošedé. Přední křídla jsou hnědá (samci) až šedohnědá (samice) s dvěma tenkými světlými proužky. Zadní křídla jsou jednobarevně hnědavá bez kresby se světlým lemem. Nohy jsou hnědé. Housenka je černá, s dlouhými s hnědošedými chlupy, na bocích světlejší. Mladé housenky mají mezi články žlutavé proužky.

 

Možná záměna: Od našich dalších bourovců ho rozeznáme podle kresby křídel. Podobný je bourovec jetelový (Lasiocampa triforii), který má na předních křídlech jen jeden proužek a bílou skvrnku.

 

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v Evropě a Střední Asii.

 

V ČR hojný druh, po celém území od nížin do hor. Patří mezi naše nejběžnější bourovce.

 

Biologie a ekologie: Bourovec ostružiníkový obývá různé typy nelesních biotopů, jako jsou stepní trávníky, sušší louky, vřesoviště, pastviny, paseky, okraje cest, úhory a zahrady. Aktivní je zejména za soumraku a v noci, přes den odpočívá obvykle na vegetaci, samci létají již za soumraku, samice až v pozdějších hodinách. Občas přilétá na světlo. Létá od května do července. Imaga létají klikatým letem nízko nad vegetací. Samice kladou shluky světlých vajíček na listy živných rostlin. Housenky od července do dubna. Žijí na zemi, živí se různými nízkými rostlinami, zejména růžovitými (jahodníky, mochny, maliník, plazivé druhy ostružiníků) a bobovitými (jetele, vičenec). Občas i na nízkých keřích (trnka, hloh, růže). Při vyrušení se stáčí do spirály. Vzrostlé housenky přezimují ve stařině a opadu, brzy na jaře vylézají a kuklí se v hustém černošedém zámotku mezi vegetací.

 

    

 

Literatura:

 

Macek J., Dvořák J., Traxler L. & Červenka V. (2007): Motýli a housenky střední Evropy Noční motýli I., Academia Praha.