Hesperis tristis L. - večernice smutná

Syn.: Hesperis desertorum Velen.; Hesperidium triste (L.) G. Beck; Kladnia tristis (L.) Schur

Čeleď: Brassicaceae - brukvovité

Status: C2

Popis: Statná, hustě olistěná, chlupatá až žlaznatě chlupatá bylina, nezřídka dosahující výšky až 80cm. Listy jsou masité, spodní a přízemní řapíkaté. Květenstvím je bohatý hrozen, skládající se z 10-70ti květů. Květy mají charakteristickou zelenavě žlutou(hnědou) barvu se žlutými až fialovými žilkami (zbarvení květů je poměrně variabilní a často se podíl jednotlivých barev mění), každopádně s ničím obdobným se v naší květeně nesetkáte. Dobrým určovacím znakem jsou podlouhle obvejčité korunní lístky. Plodem je šešule, která je na hřbetu stlačená nikoli oblá.

Možná záměna: V rámci území svého přirozeného výskytu snad nezaměnitelná,  s ostatními druhy večernic připadá v úvahu záměna s večernicí vonnou (Hesperis matronalis) a večernicí lesní (Hesperis sylvestris), které se už na první pohled liší např. barvou korunních lístků.

Rozšíření: Druh se (sub)kontinentální až submeridionální tendencí, s areálem zahrnujícím převážně V a JV Evropu. Centrum rozšíření nacházíme v evropské části Ruska, s přesahem do předhůří Kavkazu a Povolží, dále na západ před Krymský poloostrov (Ukrajinu) do Rumunska, Bulharska (resp. Balkánský poloostrov), Maďarska, Slovenska, Rakouska a jižní Moravu.

U nás je přirozený výskyt omezen pouze na oblast panonika, s centrem rozšíření na Pálavě, dále na Znojemsku a v okolí Hustopečí. Tento druh je u nás na SZ hranici svého celkového areálu. Vzácně zplaňuje.

Ekologie: Výrazný xerotermofyt, preferující výslunná a suchá stanoviště, trávníky, hrubě skeletnaté a skalnaté výchozy převážně na bazickém (vápencovém) podloží. Je uváděna jako součást vegetace svazu Festucion valesiaceae.

Dvouletka, s fenologickým optimem kvetení v květnu až červnu.

Ochrana a ohrožení: Druh není chráněný zákonem, v Červeném a černém seznamu je vedený jako silně ohrožený a rozhodně si zaslouží ochranářskou pozornost, jelikož z řady známých lokalit zcela vymizela a na stávajících se výrazně zmenšily populace. Večernice smutná má jako xerotermní druh specifické požadavky na klíčení semen, proto za jejím ústupem mohou stát klimaticky nepříznivá léta. Samozřejmě v úvahu připadá i přímá či nepřímá devastace lokalit, ať se jedná o zarůstání nebo eutrofizaci prostředí. Naštěstí řada lokalit je územně chráněna.

Zajímavost: Za zmínku stojí poetický název této rostliny. Ten český, večernice, je přímým překladem názvu latinského, Hesperis (nebo také Hesperos, Hesperus, Hesperides, Eosphorus). V dávné řecké mytologii byl Eosphorus synem bohyně ranních červánků Éos, který jí předcházel a na oblohu vycházel dlouho před ní, jako hvězda večernice nebo ráno jako jitřenka. Jinou možností je, že tato rostlina je pojmenována po večerních vílách Hesperidkách, které společně s drakem Ládónem střežily zlatá jablka v zahradě bohů.

Právě vyšla kniha: Motýli Národních parků Podyjí a Thayatal. Kniha je ke stažení ve formátu pdf, nahlédnout můžete zde.