Carex humilis Leyss. – ostřice nízká

Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité

Status: NT

Popis: Ostřice nízká je vytrvalá bylina tvořící husté a pevné trsy, které jsou zpočátku oválného tvaru, jak se však rozrůstají, rostliny jež tvořily zprvu střed trsu hynou a starší trsy tak nabývají charakteristického tvaru připomínající podkovu či kruh. Listy jsou úzké, 1–2 mm široké, tuhé, žlábkovité, po okrajích lehce osténkaté (tudíž draslavé), na jaře živě zelené, později tmavnou. Pochvy spodních listů jsou lesklé, hnědavě zbarvené, někdy s červeným nádechem. Lodyhy jsou bezlisté, přímé, hladké, obvykle 5–15 cm vysoké, v době květu výrazně nižší než listy. Klásky jsou oddálené, pravidelně rozmístěné po celé délce lodyhy. Samčí klásek je jediný, 10–15 mm dlouhý. Samičích klásků bývá více (2–4), jsou chudokvěté a zahalené do listenů na bázi. Mošničky jsou oválné, chlupaté, s nezřetelným zobánkem. Plevy jsou po okrajích nápadné širokým suchomázdřitým lemem.

Možná záměna: Ve kvetoucím stavu nelze ostřici nízkou zaměnit s jiným druhem. Krátké chudokvěté bezlisté lodyhy, jež jsou skryty v hustých trsech úzkých tuhých listů ji činí snadno rozpoznatelnou. Problém mohou činit sterilní trsy. Podobné biotopy může osidlovat ostřice horská (Carex montana), jež je rovněž hustě trsnatá (někdy i s hnědočervenými pochvami). Ta se však odliší snadno - její listy jsou ploché (nikoliv žlábkovitě prohnuté), na líci hustě drobně chlupaté (nikoliv lysé) a měkké (nikoliv tuhé). Rovněž může růst pospolu s ostřicí drobnou (Carex supina), ta však netvoří trsy ale je výběžkatá.

Rozšíření: Celkový areál druhu pokrývá převážnou většinu Evropy s výjimkou Skandinávie, odkud přes východní Evropu pokračuje na Sibiř a do oblastí východní Asie.

Druh se v ČR vyskytuje roztroušeně od nížin do pahorkatin. Těžiště jeho výskytu je v teplejších krajích, obzvláště v oblastech s vápencovým podložím.

Ekologie: Ostřice nízká roste na stepních, kamenitých až skalnatých stráních, v teplomilných doubravách a na písčinách. Kvete od března do dubna. Jedná se o hemikryptofyt (obnovovací pupeny jsou přes zimu chráněny stařinou nadzemní biomasy z předchozího vegetačního období).

Ohrožení: Druh patří mezi taxony, jež by se v blízké budoucnosti mohly stát ohroženými.

Literatura:

Řepka R. & Grulich V. (2014): Ostřice České republiky. –  Lesnická práce, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!