Přírodní rezervace Svatý kopeček, ležící na východním okraji malebného městečka Mikulov, je pro mnoho lidí symbolem přírodních krás jižní Moravy. Pro další je také synonymem teplomilných společenstev rostlin a živočichů. Toto místo by si neměl nechat ujít žádný zájemce o přírodu České republiky.

PR Svatý kopeček

kraj: Jihomoravský, okres: Břeclav

rozloha: 36,0798 ha

vyhlášeno: 1946 (na PR přehlášeno 1992)

PR Svatý kopeček je tvořena vápencovým vrcholem (360 m n. m.), ležícím na jižním okraji Pavlovských vrchů. První chráněná plocha zde byla vyhlášena již v roce 1946, status přírodní rezervace získalo toto území v roce 1992, v roce 2001 byla rezervace rozšířena. Územím prochází modrá turistická značka a také křížová cesta, končící kostelem svatého Šebestiána. Kopeček je chráněn především pro výskyt teplomilné panonské květeny a na některých místech, především na přelomu jara a léta, může připomínat malou botanickou zahrádku.

Převážnou část rezervace tvoří několik typů lesních společenstev. K původnějším a člověkem málo ovlivněným lesním biotopům patří doubravy, tvořené dubem pýřitým (Quercus pubescens) a dubem zimním (Quercus petraea), a také dubohabřiny, ve kterých kromě dubu zimního dominuje také habr obecný (Carpinus betulus). Především západní okraj Svatého kopečku pokrývá les s dominantním jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), v jehož keřovém patře nalezneme brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa) nebo šeřík obecný (Syringa vulgaris), v bylinném patře pak např. violku křovištní (Viola suavis). Posledním lesním společenstvem, se kterým se zde můžeme setkat, jsou tzv. akátiny tvořené trnovníkem akátem (Robinia pseudoacacia). Poslední dva jmenované lesní biotopy jsou po stránce druhové skladby silně ovlivněné člověkem.

Nejzajímavější a také biologicky nejcennější partií je však stepní, bezlesý vrchol a jižní svah Svatého kopečku. Dominantními druhy jsou tu trávy z čeledi lipnicovitých (Poaceae): lipnice bádenská (Poa badensis), kostřava sivá (Festuca pallens) a také kavyl sličný (Stipa pulcherrima). Na jaře tu rozkvétá mnoho druhů vzácných a ohrožených rostlin, k nimž patří violka obojetná (Viola ambigua), kosatec nízký (Iris pumila), kosatec skalní písečný (Iris humilis subsp. arenaria) nebo hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca). Později se zde můžeme setkat s pryskyřníkem ilyrským (Ranunculus illyricus), ožankou horskou (Teucrium montanum), koulenkou prodlouženou (Globularia bisnagarica), kozincem dánským (Astragalus danicus) či se dvěma žlutě kvetoucími zástupci čeledi cistovitých (Cistaceae): devaterkou poléhavou (Fumana procumbens) a devaterníkem velkokvětým tmavým (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum). Na podzim tu pak rozkvétá hvězdnice chlumní (Aster amellus) a hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris). Roztroušené keřové patro tu tvoří mahalebka obecná Simonkaiova (Prunus mahaleb subsp. simonkai) nebo dřín jarní (Cornus mas). Lesnatý okraj vrcholu kopce ukrývá chrpu chlumní (Centaurea triumfettii subsp. axillaris), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum) nebo violku trojbarevnou skalní (Viola tricolor subsp. saxatilis). Zajímavý je také výskyt sedmi druhů záraz, z nichž bychom mohli jmenovat např. zárazu šupinatou (Orobanche artemisiae-campestris), zárazu bílou (Orobanche alba) nebo zárazu alsaskou (Orobanche alsatica).

V rezervaci žije také celá řada zajímavých živočichů. Ve vrcholových stepních partiích žije pavouk skákavka rudopásá (Philaeus chrysops). Z dalších zajímavých druhů pavouků se zde vyskytuje cedivka Erberova (Amaurobius erberi), stepník rudý (Eresus kollari), slíďák Schmidtův (Alopecosa schmidti) či sklípkánek pontický (Atypus muralis). Zajímavý je též výskyt mediteránní stonožky strašníka dalmatského (Scutigera coleoptrata). Při troše pozornosti tu můžeme spatřit také celou řadu nápadného a zajímavého teplomilného hmyzu, jako kudlanku nábožnou (Mantis religiosa), ploskoroha pestrého (Libelloides macaronius), v lesních partiích pak chrousta obecného (Melolontha melolontha) a roháče obecného (Lucanus cervus), z motýlů pak otakárka ovocného (Iphiclides podalirius) i otakárka fenyklového (Papilio machaon) a při troše štěstí také jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne). Plazi jsou v rezervaci zastoupeni dvěma druhy, a to ještěrkou zelenou (Lacerta viridis) a užovkou hladkou (Coronella austriaca). V jarních měsících se v lesních porostech ozývá zpěv slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a žluvy obecné (Oriolus oriolus). V lomu na severovýchodním okraji Svatého kopečku lze spatřit výra velkého (Bubo bubo).

Hlavní nebezpečí pro rezervaci tvoří nadměrný turismus a s ním spojené zvýšené riziko eroze. Dalším problémem je výskyt nepůvodních invazních dřevin trnovník akát (Robinia pseudoacacia), kustovnice cizí (Lycium barbarum), pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), které jsou postupně odstraňovány. Přírodní rezervace Svatý kopeček je zahrnuta v CHKO Pálava, o management a ochranu lokality se tedy stará Správa CHKO Pálava, sídlící v Mikulově. Rezervace je zařazena do soustavy botanicky významných území (IPA) Pavlovské kopce.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!