Fumana procumbens (Dunal) Gren. et Godr. - devaterka poléhavá

Syn.: Helianthemum procumbens Dunal in DC., Cistus fumana L., Helianthemum fumana (L.) Mill.

Čeleď: Cistaceae - cistovité

Status: C2, §2

Popis: Poléhavý polokeř s lodyhami na konci vystoupavými, vysokými obvykle do 30ti cm, ve spodních částech lysými, ve vrchních částech šedavě chlupatými. Listy jehlicovité, trojhranné, zakončené osinkatou špičkou. Květní stopky více méně stejně dlouhé jako listy, obvykle lysé, po odkvětu nicí. Květů na jedné lodyžní větvi velmi málo, obvykle 1-4. Květy rozkvétají při vysoké intezitě slunečního záření v dopoledních hodinách, korunní lístky zbarvené sytě žlutě, obvejčité, snadno odpadávají. Plodem jsou kulovité tobolky, lysé, nicí.

Rozšíření: Druh s centrem areálu v mediteránní oblasti jižní Evropy, odkud souvisleji proniká na Balkánský poloostrov, jižní Moravu a do centrální Francie. Areál je velmi disjunktivní, izolovaně se vyskytuje v Německu (oblast jižního Harzu), v severní Francii resp. Belgii, na Krymu, Kavkaze, v severním Íránu. Na sever zasahuje až na švédské ostrovy Gotland a Öland (Böda, Sandby, Sten?sa), kde je považován za postglaciální relikt osidlující toto území v období 9000 let př.n.l.

V České republice je devaterka vázána pouze na oblast termofytika. Výskyt na našem území lze považovat za přirozeně vzácný, kdy na jižní Moravě (Pálava, okolí Moravského Krumlova) doznívá souvislý areál druhu. Na území Čech se vyskytuje izolovaně na Mladoboleslavsku. Preferuje nižší nadmořské výšky (pahorkatiny).

Ekologie: Druh preferující osluněná stanoviště xerotermního charakteru s nezapojenou vegetací na skalách až skalnatých svazích. Preferuje bazické (vápenité) substráty, na živiny bohaté půdy. Součást několika typů vegetace vápencových skalních stepí vyskytujících se na Pavlovských vrších, již vzácně (v Čechách) součást vegetace sv. Bromion erecti.

Chamaefyt, kvetoucí od dubna do července.

Význam: Příklad druhů šířících se v postglaciálním období. Ekologicky vyhraněný druh, který osidluje reliktní biotopy i v jiných částech areálu, např. na švédském ostrově Öland je součástí unikátní teplomilné vápencové vegetace známé pod pojmem alvar vegetation (podle oblasti Stora Alvaret), která patří k prioritním habitatům soustavy NATURA 2000.

Ochrana a ohrožení: Devaterka poléhavá je řazena mezi zvláště chráněné druhy v kategorii silně ohrožené. Stejný status jí náleží i v Červeném a černém seznamu. Všechny moravské lokality jsou chráněné územně.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!