Mezi obcemi Grygov a Krčmaň na Olomoucku se nachází PP a EVL U Strejčkova lomu, jedná se o starý vápencový lom a na něj v okolí navazující xerotermní rostlinná společenstva s výskytem teplomilných druhů rostlin i živočichů.
Kraj: Olomoucký, okres: Olomouc
Rozloha: 5,87 ha
Vyhlášeno: 1966/2013
Teplomilná společenstva na svazích a okolí bývalého vápencového lomu tvoří podloží devonských vápenců. Pro tuto lokalitu jsou typická rostlinná společenstva sv. Bromion erecti (společenstva se sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus)). Hlavním předmětem ochrany této přírodní památky je jedna z největších populací koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) na Moravě, čítající v roce 2000 až 3570 trsů. Díky této rostlině byla lokalita zařazena do programu NATURA 2000. Z dalších zajímavých rostlin se zde setkáme např. se lnem žlutým (Linum flavum), hořcem brvitým (Gentianopsis ciliata), rozrazilem rakouským (Veronica austriaca), škardou ukousnutou (Crepis praemorsa), bělozářkou větevnatou (Anthericum ramosum), seselem ročním (Seseli annuum), černohlávkem velkokvětým (Prunella grandiflora), okroticí bílou (Cephalanthera damasonium), hvězdnicí chlumní (Aster amellus) nebo hvězdnicí zlatovláskem (Aster linosyris). Z trav lze uvést kostřavu walliskou (Festuca vallesiaca). V okrajových částech lomu roste růže galská (Rosa gallica). Ve slabé populaci lze vidět i kriticky ohrožený vstavač trojzubý (Orchis tridentata). Lokalita se od roku 2010 stala cílem samozvaných okrášlovačů přírody, kteří místní květenu nepatřičně obohacují o vzácné druhy rostlin, které zde historicky nikdy nerostly. Mezi takové patří len chlupatý (Linum hirsutum), paprska velkokvětá (Orlaya grandiflora), či třemdava bílá (Dictamnus albus).
Nachází se zde rovněž zajímavá fauna a to především bezobratlých živočichů. V PP U Strejčkova lomu nebyl zatím proveden ucelený zoologický průzkum. Na této lokalitě se vyskytují vzácní motýli jako kukléřka hvězdnicová (Cuculia asteris), vázaná na hvězdnici chlumní a jiné hvězdnicovité rostliny. Dalšími vzácnými motýly jsou martináč podobný (Saturnia pavoniella), modrásek vikvicový (Polymnatus coridon), modrásek rozchodnívý (Scolitantides orion), vřetenuška pětitečná (Zygaena lonicerea) a okáč voňavkový (Brinthesia circe). Hojný je zde také otakárek fenyklový (Papilio machaon). Z rovnokřídlého hmyzu je zde typická saranče modrokřídlá (Oedipoda caerulescens). Předpokládaný je i výskyt kudlanky nábožné (Mantis religiosa). Pod kameny v lomu a okolí se také vyskytuje střevlík kožitý (Procrustes coriaceus). Pavouci jsou zde zastoupeni typickými "lomovými" druhy např.: slíďákem dutinkovým (Trochosa robusta) nebo skálovkou velkou (Gnaphosa lucifuga) ad., pod kameny se setkáme s mravčíkem skalním (Zodarion rubidum) a velmi vzácnou skálovkou štíhlou (Zelotes gracilis). Obojživelníci jsou zastoupeni ropuchou zelenou (Pseudepidelea viridis) a ropuchou obecnou (Bufo bufo). Na vyhřátých travnatých místech se vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis) a užovka hladká (Coronella austriaca). V roce 2009 byla na lokalitě objevena populace vzácné ještěrky zední (Podarcis muralis), která sem byla úmyslně zavlečena. Z ptáků lze jmenovat např. ťuhýka obecného (Lanius collurio) nebo strnada obecného (Emberiza citrinella). Kolem lomu často krouží poštolka obecná (Falco tunninculus). Ze savců stojí za zmínku netopýr velký (Myotis myotis).
Management této lokality spočívá v kosení travnatých ploch (1–2× ročně) a odstraňování nežádoucích a náletových dřevin. Také zde probíhá pravidelný monitoring konikleců.
Literatura:
Funk A. & Vlček P. (2023): Cesta dlážděná dobrými úmysly aneb "šíření" ješterky zední a rizika nepůvodních populací. Živa, č. 4: 198–201.
Hroneš M. & Dančák M. (2017): Exkurze do Grygovských kopců a Tršické pahorkatiny. – Zprávy Moravskoslezské pobočky České botanické společnosti, 6: 20–24.
Šafář J. a kol. (2003): Olomoucko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VI., Agentura ochrany přiírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 pp.
Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!