Rosa gallica - růže keltská

5. 11. 2008 vytvořil Michal Hroneš

Rosa gallica L. - růže keltská (galská)  

Syn: Rosa austriaca Crantz, Rosa pumila Jacq., Rosa rubra Lamarck, Rosa grandiflora Salisb., Rosa pygmaea M.Bieb.  

Čeleď: Rosaceae - růžovité  

Status: C3

 

Popis: Drobný keřík s dlouhými podzemními výhonky, dorůstající půlmetrové, vzácněji až metrové výšky. Větve jsou krátké, tenké a většinou chudočetné, porostlé štíhlými, jemnými ostny, štětinkami a stopkatými žlázkami, vzácně zcela bezostné. Ostny na mladých výhoncích mohou být načervenalé. Listy jsou složené z 2 až 3 párů lístků, zelené, na okrajích vzácně načervenalé. Lístky jsou vejčité až eliptické, zašpičatělé, na bázi okrouhlé, na okraji jednoduše vroubkované, většinou pokryté drobnými chloupky. Květy velké, jednotlivé, růžové až červené. Šípky úzce vejčité až kulovité, malé, na bázi stopkatě žláznaté.

 

Rozšíření: Kontinentální druh, jehož rozšíření sahá od Francie po Turecko a Kavkaz. Těžiště rozšíření se nalézá přibližně ve střední Evropě.

 

V termofytiku poměrně hojná, vzácněji vystupuje do teplejšího mezofytika, nejvýše do cca 600 m n. m. Nejčastěji ji můžeme nalézt ve středním Polabí, v okolí Prahy, na Hané a na jižní Moravě.

 

Ekologie: Obývá suché meze, pastviny, lesostepní louky, slunné okraje lesů a drobné skalky. Snáší dlouhodobější sucho, plné slunce, spásání a kosení. Je diagnostickým druhem teplomilných trávníků sv. Bromion erecti.

 

Chamaefyt až nanofanerofyt, kvetoucí v červnu až červenci.

 

Ohrožení: Nedostatek vhodných biotopů, způsobený především rozoráváním mezí a ukončením pastvy na lesostepních lokalitách v minulém století.

 

Význam: Růže keltská je jednou z nejdéle pěstovaných evropských růží. Je jedním z možných rodičů současných zahradních a parkových kultivarů.