Cephalanthera damasonium (Mill.) Druce – okrotice bílá
Syn.: Cephalanthera alba (Crantz) Simonk., Cephalanthera latifolia Janch., Cephalanthera grandiflora Gray, Cephalanthera lonchophylla (L.) Mansf., Cephalanthera pallens Rich.
Čeleď: Orchidaceae – vstavačovité
Status: NT, §O, CITES
Popis: Lysá, 15–60 cm vysoká rostlina s krátkým plazivým oddenkem. Listy jsou vejčité či oválné, na konci oblé, lesklé, tmavě zelené, na stonku postavené střídavě. Květenství jsou řídká, tvořená přibližně 5–20 květy. Listeny jsou protáhle vejčité, dlouze zašpičatělé, směrem vzhůru se postupně zmenšují. Květy jsou krémově bílé, vzácně nažloutlé, bez ostruhy. Spodní okvětní lístek má na bázi žlutou skvrnu. Plodem je tobolka.
Možná záměna: Velmi podobným druhem je okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia). Tu lze od okrotice bílé odlišit podle většího počtu lodyžních listů (obvykle 7 a více), které jsou mnohem delší než širší (alespoň 5×), a čistě bílých květů.
Rozšíření: Evropský druh, jehož těžiště leží především v mírném pásmu. Roste od Anglie po oblasti v okolí Černého moře, dále pak také v Turecku, na Kavkaze a Íránu. Na jih zasahuje do Středomoří, na sever do jižní Skandinávie.
V ČR se okrotice bílá vyskytuje roztroušeně v termofytiku a teplejším mezofytiku. Poměrně hojná je na střední, jihovýchodní a jižní Moravě. V Čechách roste např. v Českém Středohoří, v okolí Džbánu, ve středním Polabí, v podhůří Šumavy, Krušných či Orlických hor.
Ekologie: Stínomilný druh, rostoucí v teplejších listnatých (především v doubravách) či smíšených lesích (v květnatých bučinách) a také v hustších křovinách. Na vlhčích, obvykle mírně zásaditých půdách, často bohatých na vápník. Je diagnostickým druhem květnatých vápnomilných bučin svazu Sorbo-Fagion sylvaticae.
Geofyt, kvetoucí od května do července.
Význam: Nápadná a dekorativní rostlina našich lesů, tzv. deštníkový druh. Jeden ze tří zástupců rodu okrotice v ČR.
Ohrožení a ochrana: Okrotice bílá je ohrožena především změnou lesního hospodaření a přeměnou listnatých lesů na jehličnaté monokultury. Na místech, kde nachází vhodné podmínky je lokálně hojnějším druhem. Mnoho populací je poměrně hojných a stabilních. Požívá zákonnou ochranu a je také zařazena seznam mezinárodní úmluvy o ohrožených druzích CITES.
Literatura:
Nepraš K., Kroufek R., Kubát K. & Vlačiha V. (2008): Orchideje Českého středohoří. – Oblastní muzeum v Litoměřicích, Litoměřice. 136 p.
Zázvorka J. (2010): Cephalanthera L. C. M. Richard. – In.: Štěpánková J., Chrtek J. & Kaplan Z. (eds), Květena České republiky 8, Academia, Praha, 464–471.
Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!