Prunella grandiflora (L.) Scholler – černohlávek velkokvětý

Syn.: Brunella grandiflora (L.) Moench, nom. illeg.; Prunella vulgaris var. grandiflora L.

Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité

Status: NT

Popis: Bylina s přímou nebo krátce vystoupavou, obvykle nevětvenou, ostře hranatou, na bázi a žebrech tmavočervenou lodyhou, vysokou 20–40 cm. Listy řapíkaté, jen horní pár přisedlý; čepel kopinatá, podlouhlá až úzce vejčitá, na bázi klínovitá, na okrajích oddáleně vroubkovaná až celokrajná. Lichoklasy složené z 1–3 lichopřeslenů; listeny přisedlé, protažené v nápadnou špičku, hustě brvité. Kalich dvoupyský, kališní trubka bělavá, kališní pysky hnědočervené. Koruna modrofialová; korunní trubka z kalicha mírně vyniklá, horní pysk přilbovitý, štětinatě chlupatý, dolní pysk trojlaločný. Nitky tyčinek s krátkým, širokým, tupým zoubkem. Tvrdky lesklé, světle hnědé.

Možná záměna: Základní druhy černohlávků jsou od sebe dobře odlišitelné. Černohlávek dřípený (Prunella laciniata) má bledě žluté koruny a peřenodílné až -sečné listy. Černohlávek obecný (P. vulgaris) je drobnější, má modré květy a nejvyšší pár listů těsně přisedlý pod květenstvím.

Všechny druhy černohlávků se na společných lokalitách mohou křížit. Kříženec mezi č. velkokvětým a č. dřípeným (Prunella ×dissecta) je značně variabilní v barevnosti korun i postavení nejvyššího páru listů. Obvykle je hustě chlupatý a má peřenosečné listy, korunní trubka kombinuje odstíny fialové, modré či růžové se světlejším, nažloutlým spodním pyskem, viz foto. Obtížně poznatelný hybrid č. velkokvětého a č. obecného (Prunella ×spuria) mívá téměř přisedlý horní pár listů a nápadný, vně zahnutý, dlouhý zoubek pod prašníkem delších tyčinek.

Rozšíření: Evropský druh s kontinentální tendencí, který se vyskytuje především ve střední a východní části kontinentu, vyhýbá se nejjižnějším i severským oblastem kontinentu. Na východ zasahuje po Ural, izolovaně roste v podhůří Kavkazu.

V České republice roste v termofytiku, roztroušeně, místy snad až hojněji v sz. a středních Čechách, na střední a jižní Moravě. Vyhýbá se však úvalovým oblastem velkých řek. Do středních poloh proniká vzácněji jen ve vápencových oblastech severních, jižních a východních Čech a také na flyše východní Moravy. Výjimečné jsou výskyty na bazických podkladech v horách, např. v Hrubém Jeseníku.

Ekologie: Roste na výslunných travnatých stráních, sušších loukách a mezích, méně často v doubravách. Preferuje bazické, resp. vápnité podklady, půdy vysýchavé až čerstvě vlhké. Vegetační optimum nachází v širokolistých suchých trávnících sv. Cirsio-Brachypodion pinnati.

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od června do začátku srpna.

Ochrana a ohrožení: Černohlávek velkokvětý není řazen mezi zvláště chráněné druhy, v Červeném seznamu patří mezi druhy v nízké kategorii ohrožení, což je dáno jeho rozsáhlejším, avšak na teplejší oblasti omezeným areálem.

Literatura:

Fritsche F. & Kaltz O. (2000): Is the Prunella (Lamiaceae) hybrid zone structured by an environmental gradient? Evidence from a reciprocaltransplant experiment. – American Journal of Botany, 87(7): 995–1003.

Hrouda L. (2000): Prunella L. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 640–645.

Šegota V., Alegro A. & Hršak V. (2009): Overlooked hybrids of Prunella L. in Croatian flora. – Nat. Croat., 18 (2): 287–294.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!