V malebné valašské krajině Vsetínských vrchů se u obce Huslenky v závěru údolí potoka Losový nachází stejnojmenná přírodní rezervace. Tvoří ji mozaika podhorských pastvin, květnatých luk a rozptýlených dřevin na výhřevných svazích. Lokalita je pozoruhodná druhovým bohatstvím kvetoucích rostlin a hmyzu.

PR Losový

Kraj: Zlínský, okres: Vsetín

Rozloha: 14,42 ha

Vyhlášeno: 2013

Rezervace se rozkládá v kopcovitém zvlněném terénu, v nadmořské výšce 490–600 m n. m. Příkré svahy mají převážně jižní expozici, jsou zde ale zastoupeny i svahy otočené na východ a západ. Geologickým podkladem je magurský flyš s převahou vápnitých jílovců nad glaukonitickými pískovci. Hlinitokamenité svahy s kambizemí se vyznačují drobnými sesuvy různého stáří. Rezervace je rozdělena na západní a východní část potůčkem s doprovodným porostem olší.

Charakter vegetace je utvářen kombinací poháňkových pastvin (svaz Cynosurion), teplomilných širokolistých trávníků (svaz Bromion erecti) a mezofilních ovsíkových luk (svaz Arrhenatherion elatioris). Dále se zde nachází množství remízků, křovin a solitérních stromů (nejčastěji lípa srdčitá (Tilia cordata)). Zdejší travobylinná společenstva jsou neobyčejně pestrá, z lokality se uvádějí jedny z nejvyšších počtů druhů rostlin na fytocenologický snímek v ČR. Roste zde několik druhů orchidejí z čeledi vstavačovitých – nejvýznamnější je výskyt vstavače osmahlého letního (Orchis ustulata subsp. aestivalis), vstavače vojenského (Orchis militaris), rudohlávku jehlancovitého (Anacamptis pyramidalis) a velmi vzácně i vstavače trojzubého (Orchis tridentata). Z běžnějších orchidejí se zde vyskytuje např. vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) nebo vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Z dalších vzácnějších rostlin v rezervaci roste mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon), jetel prostřední (T. medium), jetel horský (T. montanum), černohlávek dřípený (Prunella laciniata), devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), řepíček řepíkovitý (Aremonia agrimonoides), trojzubec poléhavý (Danthonia decumbens) či ostřice oddálená (Carex distans). Na některých místech se uplatňuje expanzivní třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) a ostružiníky (Rubus sp.).

V PR Losový bylo zjištěno bohaté společenstvo hmyzu s výrazným zastoupením teplomilných druhů. Z pestré fauny motýlů (přes 800 druhů) zmiňme např. výskyt modráska černoskvrnného (Maculinea arion), modráska jetelového (Polyommatus bellargus), ohniváčka modrolesklého (Lycaena alciphron), perleťovce maceškového (Argynnis niobe), hnědáska kostkovaného (Melitaea cinxia), soumračníka skořicového (Spialia sertorius), vřetenušky třeslicové (Zygaena brizae), zelenáčka velkého (Jordanita notata), pabourovce pampeliškového (Lemonia taraxaci), smutníka jílkového (Penthophera morio) nebo plochušky Depressaria beckmanni.

Jedná se o jednu z nejbohatších českých lokalit vzácné saranče vrzavé (Psophus stridulus), z dalších druhů rovnokřídlých zmiňme např. cvrčka polního (Gryllus campestris). Hojná je zde kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Na lokalitě žije mnoho druhů teplomilných ploštic, např. klopuška trojskvrnná (Capsodes gothicus), klopuška opásaná (Adelphocoris vandalicus), kněžice pastvinná (Rubiconia intermedia) nebo kněžice Jalla dumosa. Ze skupiny křísů jmenujme nehojného ostruhovníka tykadlového (Asiraca clavicornis). Fauna brouků zatím nebyla podrobně zkoumána, byl zde ale nalezen např. kozlíček mramorový (Saperda scalaris), kozlíček Oberea erythrocephala nebo hnojník Aphodius scrutator. Z pavouků je významný výskyt sklípkánka černého (Atypus piceus) a dalších teplomilných druhů, např. skákavky úzké (Marpissa nivoyi) a snovačky líbezné (Neottiura suaveolens).

Mozaika křovin, solitérních dřevin a pastvin poskytuje vhodné prostředí pro mnoho druhů ptáků, z těch vzácnějších je zde uváděn krutihlav obecný (Jynx torquilla), strnad luční (Emberiza calandra), pěnice vlašská (Sylvia nisoria) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). Vzácně proletuje také dudek chocholatý (Upupa epops).

Lokalita byla historicky utvářena tradičním zemědělským hospodařením, spočívajícím zejména v pastvě skotu, občasném sečení na seno a pomístním vypalováním zarostlých ploch. Koncem 70. let došlo k zarůstání některých částí lokality z důvodu postupného útlumu hospodaření. V současnosti je rezervace obhospodařována z části vlastníky pozemků z přilehlých usedlostí, z části správou CHKO Beskydy. Kombinuje se zde pastva skotu a ovcí, seč, vyřezávání náletových dřevin a experimentální vypalování drobných ploch, a to tak, aby bylo dosaženo mozaiky ploch s různě vysokou a různě hustou vegetací. Na tomto managementu jsou místní biotopy zcela závislé, největším rizikem by proto bylo upuštění od hospodaření, které však nyní nehrozí. Jistým problémem je expanzivní rozrůstání třtiny, ostružiníků a zmlazení osik v některých částech rezervace, vhodným managementem se jej snad podaří potlačit. Na teplomilná společenstva může negativně působit také vzrostlý porost olší podél protékajícího potůčku, který zastiňuje dolní části svahu (historicky zde tento porost nebyl).

Literatura:

Konvička O. (2005): Tesaříci (Coleoptera: Cerambycidae) Valašska: implikace poznatků v ochraně přírody. Časopis Slezského Zemského Muzea - série A - vědy přírodní 54:141–159.

Krestová M. (2014): Pestrý svět květnatých luk a pastvin: přírodní rezervace Losový. In: Beskydy – zpravodaj chráněné krajinné oblasti 2/2014: 8–9.

Kuras T., Sitek J. (2007): Motýli (Lepidoptera) valašských pastvin a návrh managementu na příkladu lokality Losový (CHKO Beskydy). Práce a studie Muzea Beskyd 19: 151–170.

Chytrý M., Dražil T., Hájek M., Kalníková V., Preislerová Z., Šibík J., Ujházy K., Axmanová I., Bernátová D., Blanár D., Dančák M., Dřevojan P., Fajmon K., Galvánek D., Hájková P., Herben T., Hrivnák R., Janeček Š., Janišová M., Jiráská Š., Kliment J., Kochjarová J., Lepš J., Leskovjanská A., Merunková K., Mládek J., Slezák M., Šeffer J., Šefferová V., Škodová I., Uhlířová J., Ujházyová M., Vymazalová M. (2015): The most species-rich plant communities in the Czech Republic and Slovakia (with new world records). Preslia 87: 217–278.

Majkus Z. (2000): Arachnofauna vybraných lokalit Vsetínska. Acta Facultatis Rerum Naturalium Universitatis Ostraviensis, Biologica-Ekologica 192: 57–70.

Popelářová M. (2017): Exkurze za teplomilnou květenou Beskyd. Zprávy Moravskoslezské pobočky ČBS 6: 34–38.

Rada S., Machač O. (2017): Ms. Vlastní pozorování v letech 2011–2017.

Roháčová M. (2011): Ploštice (Heteroptera) pasínku Losový v Huslenkách (Vsetínské vrchy). Acta Carpathica Occidentalis 2: 72–77.

Spitzer L., Beneš J. (2010): Nové a významné nálezy denních motýlů a vřetenuškovitých (Lepidoptera) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika). Acta Carpathica Occidentalis 1: 19–39.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!