Trifolium montanum L. - jetel horský  

Čeleď: Fabaceae - bobovité  

Status: běžný druh

Popis: Jetel horský je vytrvalá bylina s mohutným kořenem a vícehlavým oddenkem. Jeho hustě bělavě chlupaté lodyhy jsou přímé, nevětvené či chudě větvené a dosahují 15-70 cm výšky. Listy vyrůstají na lodyze ve střídavém postavení, jsou trojčetné s dlouhým řapíkem (avšak horní listy bývají téměř přisedlé). Vytváří se též chudá přízemní listová růžice. Lístky lodyžních listů jsou eliptické až podlouhlé, 15-55 mm dlouhé, 10-20 mm široké, na líci lysé, avšak rub je přitiskle chlupatý s vyniklými větvenými žilkami. Na okraji jsou lístky nápadně hustě ostře pilovitě zubaté. Vejčité palisty s šídlovitou špičkou srůstají z větší části s řapíkem. Květenstvím jsou koncové hlávky (strbouly) kulovitého až vejčitého tvaru, husté, mnohokvěté, na přímých stopkách. Obvykle mívají 15-30 mm v průměru. Kalich je drobný a roztroušeně chlupatý. Koruna má charakter typický pro čeleď bobovitých (pavéza, křídla, člunek), je bílé či lehce nažloutlé barvy. Plodem jsou jednosemenné lusky.

Možná záměna: Na výslunných stanovištích máme příležitost jetel horský zaměnit s jetelem bledožlutým (Trifolium ochroleucon). Jetel bledožlutý se však liší korunami výrazně žlutě zbarvenými (nikoliv nažloutle bílými), listy na okraji celokrajnými (ne hustě pilovitě zubatými) a chlupatými z obou stran (nejen na rubu). Navíc se jedná o ohrožený druh, se kterým se setkáme častěji jen v teplejších oblastech Moravy a na několika místech v Čechách. Na vlhčích stanovištích teoreticky připadá v úvahu ještě záměna s jetelem zvrhlým (Trifolium hybridum), který má však má lodyhy i listy lysé (nikoliv hustě chlupaté).

Rozšíření: Celkový areál druhu pokrývá střední Evropu, část západní Evropy, Pyrenejský poloostrov, jižněji položené oblasti Skandinávie a zasahuje až na západní Sibiř. Izolovaný je výskyt v jihozápadní Evropě a na Kavkaze.

Druh se v ČR vyskytuje roztroušeně po celém území, s výjimkou horských oblastí. Těžiště jeho výskytu leží od nížin do podhůří, v některých oblastech však přesto zůstává vzácný či úplně chybí (např. Chebsko, Labské pískovce).

Ekologie: Jetel horský roste na výslunných a křovinatých stráních, ve světlých lesích a jejich lemech, na loukách a pastvinách. Snáší i mírné zastínění. Preferuje bázemi bohaté, čerstvě vlhké až vysychavé substráty (např. opuky). Kvete od května do srpna. Jedná se o hemikryptofyt.

Právě vyšla kniha: Motýli Národních parků Podyjí a Thayatal. Kniha je ke stažení ve formátu pdf, nahlédnout můžete zde.