Trifolium medium L. – jetel prostřední
Syn.: Trifolium flexuosum Jacq.
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Status: běžný druh
Popis: Bylina s dlouhým kulovitým kořenem a větvenými oddenky. Lodyhy poléhavé až vystoupavé, do 50 cm vysoké, větvené, přitiskle chlupaté až olysalé. Listy řapíkaté; lístky vejčitě eliptické, na líci lysé, na rubu přitiskle chlupaté, na okraji brvité; žilky na rubu málo vyniklé; palisty bylinné, polovinou k řapíku přirostlé, s volnou dlouhou špicí pozvolna se zužující. Květenstvím jsou obvykle jednotlivé, kulovité, přisedlé až krátce řapíkaté hlávky. Jednotlivé květy přisedlé, s kališní trubkou vyjma cípů lysou. Květy purpurově červené až fialové, 2krát delší než kalich. Semena pískově žlutá až hnědá.
Možná záměna: Vizuálně podobným druhem je jetel luční (Trifolium pratense), který má palisty lodyžních listů jen s kratičkou špicí a výrazně chlupaté kalichy. Jetel luční vykvétá již v květnu, zatímco jetel prostřední až v červnu. Hustě chlupaté a až 20žilné kalichy má také jetel alpínský (Trifolium alpestre), jenž vykvétá vejcovitými hlávkami.
Rozšíření: Evropský druh, který se vyhýbá jen nejjižnějším částem kontinentu. Na východ zasahuje jeho areál zhruba po Ural. Jako nepůvodní druh je znám ze Severní Ameriky, Nového Zélandu i Tasmánie.
V České republice se vyskytuje roztroušeně až hojně od nížinných pahorkatin po hor. Optimum nachází ve středních polohách. Absentuje snad jen v úvalových oblastech a nejnižších, resp. nejteplejších polohách.
Ekologie: Jetel prostřední typicky roste při okrajích lesních lemů, křovin a travnatých strání, dále ve světlých lesích, na loukách a pastvinách. Je diagnostickým druhem právě takových cenóz označovaných jako mezofilní bylinné lemy sv. Trifolion medii.
Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od června do srpna.
Poznámka: Jetel prostřední je považován za perspektivní pícninářskou plodinu, která je odolná vůči padlí a virům. V zemědělství se začíná využívat též mezidruhový kříženec s jetelem lučním označovaný komerčním názvem ‘PRAMEDI‘, který se mimo jiné vyznačuje zvýšenou odolností vůči suchu.
Literatura:
Kubát K. (1995): Trifolium L. – In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds), Květena České republiky 4, Academia, Praha, 462–481.
Řepková J. & Nedělník J. (2014): Modern methods for genetic improvement of Trifolium pratense. – Czech Journal of Genetics and Plant Breeding, 50: 92–99.
Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!