Atypus piceus - sklípkánek černý

23. 7. 2008 vytvořil Ondřej Machač

Atypus piceus (Sulzer, 1776) - sklípkánek černý

Čeleď: Atypidae - sklípkánkovití

Status: vzácný druh

 

Popis: Nejmenší z našich sklípkánků. Délka těla je 15-20 mm (hlavohruď 4-6 mm). Hlavohruď je černá, stejně jako zadeček. Chelicery jsou mohutné, namířené dopředu. Sternum je černé, na okraji má nepatrné skvrnky. Zadeček je oválný sametově černý. Zadní (největší) snovací bradavky jsou tříčlánkové, poslední článek je světlejší. Nohy jsou krátké, černé, přizpůsobené k životu v noře.

 

Možná záměna: S našimi zbylými druhy sklípkánků. Sklípkánek pontický (Atypus muralis) - náš největší sklípkánek, dosahuje délky až 26 mm, zadní snovací bradavky mají čtyři články, u nás zejména na jihu Moravy. Sklípkánek hnědý (Atypus affinis), žijící v nížinách, je světleji, šedohnědě zbarven. Bezpečně ho lze určit podle pohlavních orgánů.

 

Rozšíření: Evropa - Západní a Střední Evropa, Balkán, Itálie, nalezen i v Malé Asii (Írán).

 

V ČR nejrozšířenější druh sklípkánka, i tak nehojný. Setkáme se s ním např. na Vsetínsku, v Bílých Karpatech a ve Středních Čechách. Do nadmořské výšky 600 m n. m.

 

Biologie a ekologie: Najdeme ho na teplých stráních, výslunných okrajích lesů, suchých pastvinách a lesostepích. Jako všichni sklípkánci si staví typické pavučinové nory, část pavučinové rourky je na povrchu. Lapací trubice je maskovaná částečky půdy a detritu a dokonale tak splývá s prostředím. Rourka je slepě zakončena. Jakmile kořist zavadí o tuto rourku, sklípkánek vyběhne a zmocní se kořisti, potom ji zatáhne přes stěnu trubice dovnitř, kde ji pozře. Lapací trubice může zasahovat i 30 cm pod zem. Kořistí se stává hmyz, nejčastěji sarančata. Sklípkánci vytváří kolonie čítající až několik desítek nor, a tak můžeme na malé ploše najít více rourek pohromadě. Samice noru téměř neopouštějí, stejně tak mláďata. Jen dospělí samci žijí mimo noru a vyhledávají nory samic, páření probíhá uvnitř nory. Většinou se po páření stane sameček potravou samice. Samečci jsou aktivní v červnu a červenci. Samice buduje v noře kokon, mláďata zůstávají ještě nějaký čas se samicí, potom noru opouští a budují si své vlastní. Sklípkánek je víceletý a samice se můžou dožít až 10 let.

 

Ochrana, význam: Pozoruhodný druh naší arachnofauny, jeden ze tří zástupců ortognátních pavouků v ČR. Přestože není ohrožený, mnoho jeho lokalit zaniká lidskou činností. Dalším faktorem působícím na mizení populací je zarůstání lokalit dřevinami.

 

 

Literatura:


Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. Peres, Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

 

Řezáč M. (2009): Rozšíření a ochrana sklípkánků (Araneae: Atypus spp.) v České republice. Příroda, Praha 28.