Koncem dubna letošní roku se uskutečnila dlouho plánovaná výprava na jih. Cílem nebylo nic jiného než srdce samotného Maďarska. Ranní odjezd se nesl v poklidné náladě. Přibližně po třech hodinách jízdy jsme dorazili do Bratislavy, i přes nečekané zavaření auta na Bratislavském mostě. Navštívili jsme břehy řeky Dunaj na jižním okraji Bratislavy. Často jsme  zde pozorovali lalokonosce libečkového (Otiorhynchus ligustici). Velmi nás zaujal hojný výskyt kozlíčka černého (Dorcadion aethiops), který je u nás poměrně vzácný a běžně se vyskytoval na okrajích chodníků a silnic. Za zmínku stojí i pestře zbarvený a v ČR dle Červeného seznamu ohrožený krytohlav (Cryptocephalus sexpunctatus). Z obratlovců jsme zaznamenali užovku obojkovou (Natrix natrix) a ještěrku zední (Podarcis muralis), která je na jihu Slovenska běžným druhem.

Po příjemně strávených dvou hodinách v okolí Bratislavy jsme vyrazili směr Štúrovo. Po příjezdu nám nezbylo mnoho času, a proto jsme zvolili malý výlet do okolí. Cílem byla Kamenica nad Hronom a blízká Čierna hora, vrch s xerotermní vegetací a zajímavým hmyzem. Již při prvním pohledu bylo zřejmé, že se o tuto nesmírně zajímavou lokalitu dlouho nikdo nestará a postupně zarůstá. Uvítání ale stálo za to. Gladiátorké souboje, u nás už vyhynulých, chrobáků révových (Lethrus apterus) byly užasnou podívanou. Měli jsme také možnost nahlédnout do bionomie tohoto druhu. Samci si střežili pracně vyhrabané nory, zatahovali do nich stébla trav a bojovali s ostatními samci o přízeň samiček. Hojně se zde vyskytovali stepní tesaříci, kozlíček černý (Dorcadion aethiops) a kozlíček písečný (Dorcadion pedestre). Témeř na každém stéblu seděl brouk z čeledi bradavičníkovitých (Melyridae) Enicopus hirtus. Z rostlin můžeme jmenovat kamejku modronachovou (Lithospermum purpurocaeruleum) a vzácnou lněnku Dollinerovu (Thesium dollineri).

Čierna hora

Druhý den jsme se opět vrátili do Kamenice nad Hronom, čekal výšklap na Kováčovské kopce. Cesta na vrchol nebyla nikterak jednoduchá, zvláště pak pro zlenivělé hanácké biology. Po úmorném výšlapu naše srdce zaplesaly nad nálezy vzácných taxonů. Významným druhem herpetofauny Kováčovských kopců je krátkonožka evropská (Ablepharus kitaibelii), kterou  jsme měli možnost pozorovat, v ČR se bohužel nevyskytuje stejně jako potemník (Gnaptor spinimanus). Neustále zde pobíhali kozlíčci, které jsme viděli v minulém dni, ale objevil se i kozlíček hnědý (Dorcadion fulvum). Kvetoucí hlohy lákaly stovky jedinců různých druhů zlatohlávků. Opravdu bohatá byla rostlinná společenstva s vzácnými druhy jako je hrachor trávolistý (Lathyrus nissolia), lněnka rolní (Thesium arvense), lněnka Dollinerova (Thesium dollineri). Také rostlinné druhy, které se u nás nevyskytují jako je hadinec italský (Echium italicum) a brčál bylinný (Vinca herbacea) nebo, v ČR s nejasným výskytem, kokořík širolistý (Polygonatum latifolium).

Kováčovské kopce

Druhou lokalitou dne byla protipovodňová hráz a levý břeh Dunaje. V parném odpoledni a pod náporem bodavého hmyzu bylo naším cílem naleznout kozlíčka proužkovaného (Dorcadion scopolii). První nával euforie způsobil nález užovky podplamaté (Natrix tessellata). Po několika hodinovém pátrání, z původního počtu pěti hledačů zbyl jediný.  Během uplynulého času při hledání kozlíčka se podařilo nalézt mimo jiné vzácného rýhonosce (Coniocleonus nigrosuturatus). V naprostém vyčerpání a pomalém odchodu zpět k autu se stalo nečekané, na cestě lezl kozlíček proužkovaný (Dorcadion scopolii). Odpolední program jsme zakončili první návštěvou maďarského území. V hledáčku byla lokalita kozlíčka (Morinus funereus), která se nachází nedaleko vesničky Pilismarót v národní parku Duna-Ipoly. Celý den jsme zakončili prohlídkou katedrály v Esztergomi.

Štúrovo z Esztergomi

Třetí den byla cílem rezervace Sas-hegy, která se nachází v samém srdci Budapeště. Jedná se o zajímavý xerotermní  vápencové a dolomitové výchozy s vzácnou faunou a flórou. Po zběžném prohledání seselů (Seseli sp.) se naskytl jedinečný pohled na vzácného travního tesaříčka (Musaria argus), který je svým vývojem na sesely vázán. Náhodně jsme pozorovali i štíhlovku kaspickou (Coluber caspius), která v Maďarsku patří mezi nejvzácnější druhy plazů, v ČR se nevyskytuje. Všude přítomné byly také ještěrky zelené (Lacerta viridis). Z rostlin jsme si mohli detailně prohlédnout endemický jeřáb (Sorbus fajok), který roste pouze na tomto vrcholku. Z dalších zajímavých rostlin můžeme jmenovat barvínek bylinný (Vinca herbacea), chvojník klasnatý (Ephedra distachya). Následovala krátká porocházka po historické části Budapešti a zajímavý oběd v luxusní a přepychové restauraci, bohužel ne za studentské ceny. K večeru jsme se přesenuli do národní parku Kiskunsági.

Sas-hegy

Budapešť z vrchu Sas-hegy

Čtvrtý den jsme se probudili ve vesničce Kunszentmiklós a směřovali směr Apaj. Vypravili jsme se k průzkumu na rozsáhlá kontinentální slaniska a pusztu. Jak už bylo zvykem potkávali jsme velký počet kozlíčků rodu Dorcadion, podařilo se nám nalézt i několik mrtvých tělíček kozlíčka (Dorcadion fulvum cervae), což je maďarský endemický poddruh kozlíčka hnědého (Dorcadion fulvum). Nosatci z rodu Lepyrus, Cleonis zde byli také hojní.  Velmi pestrá byla fauna hnojníků (Aphodius) a lejnožroutů (Onthophagus), ti zde žijí na pastvinách v trusu maďarského stepního skotu. V příkopu u cesty leželo několik torz vodomilů černých (Hydrophilus piceus) Za soumraku se objevilo několik vyhrabávajících se jedinců nosorožíka (Pentodon idiota). Tajně jsme doufali že bychom mohli spatřit i majestátního dropa velkého (Otis tarda). Z rostlinných druhů nás na pusztě zaujali taxony jako, šalvěj rakouská (Salvia austriaca), lněnka rolní (Thesium arvense) nebo kozinec drsný (Astragalus asper). Na slaniscích hojně rostla  kafranka roční (Camphorosma annua).

Apaj-puszta

Slanisko poblíže Apaj-puszty

Maďarský stepní skot

Ochranářská hlídka

Odpolední program nás zavedl na písečné duny u obce Fülöpháza v NP Kiskunsági. Jedná se o váté říční sedimenty řeky Dunaje a Tisy. Převážná většina dun je porostlá vegetací, ale několik dun je stále ještě pohyblivých. Jelikož je velká část nepřístupná pro veřejnost pobyli jsme zde jen krátkou chvíli. Ze zajímavých druhů jsme spatřili kamejník barvířský (Alkanna tinctoria), pryšec sivý pravý (Euphorbia seguieriana subsp. seguieriana), přástevníka pryšcového (Arctia festiva) a ještěrku travní (Podarcis taurica).

Písečné duny u Fülöpházy

Pohyblivá duna

Po písečných dunách ve Fülöpháze jsme se přesunuli do města Tiszaalpár, kde byla naším cílem vyhlídka na meandry a slepá ramena řeky Tisy. Velmi hojně se zde vyskytovali vodní druhy ptactva. Na vlastní oči jsme mohli spatřit kolpíka bílého (Platalea leucorodia), kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax), volavku stříbřitou (Egretta garzetta), volavku bílou (Egretta alba) a další. Na samotné vyhlídce se nám podařilo odchytit dva druhy velkých pavouků. V ČR nevyskytujícího se slíďáka úhorního (Geolycosa vultuosa) a největšího evropského pavouka slíďáka tatarského (Lycosa singoriensis). Brzy přišel západ slunce a my se odebrali k poslednímu noclehu v Maďarsku.

Vyhlídka

Kostel v Tiszaalpár

Poslední den naší výpravy jsme při zpáteční cestě čirou náhodou objevili zajímavé ostrůvky v kulturní krajině Maďarska. Prvním takovým místem byl široko daleko jediný "kopec". Na ostropsech (Onopordum spp.), nás potěšili nálezy zlatohlávka uherského (Netocia ungarica) a kozlíčka (Agapanthia dahli). Lokalita a její okolí bylo hojně osídleno syslem obecným (Spermophilus citellus). Na tohoto hlodavce je vázán lejnožrout (Onthophagus vitulus), kterého jsme zde našli. Za několik dalších kilometrů směrem domů jsme se zastavili u mokřadu, který vznikl ze zavlažovacího systému. Ze zajímavých nálezů můžeme jmenovat opět kozlíčka proužkovaného (Dorcadion scopolii), pulce blatnice skvrnité (Pelobates fuscus) a pryšec bahenní (Euphorbia palustris).

Xerotermní kopeček u silnice

Mokřad u silnice

Od chvíle, kdy jsme opustili mokřad začala opravdová cesta domů. Samozřejmě jsme nezapoměli nakoupit suvenýry (tokajské víno, čabajky a papriky), vše za lidovou cenu v supermarketu Tesco. Poslední maďarské forinty jsme věnovali na charitu abychom podpořili východní zemi. Rádi se opět vrátíme.

Viszontlátásra

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!