Arctia festiva (Hufnagel, 1766) – přástevník pryšcový

Syn.: Arctia hebe Linnaeus, 1767

Čeleď: Arctiidae – přástevníkovití

Status: RE

Popis: Dospělý motýl má rozpětí křídel 44–48 mm, přední křídla v základu černá s 2–3 oranžově vroubenými skvrnami, zadní křídla jsou u sytě červená u samečků mohou být mírně narůžovělá, s šedými až černými skvrnami. Housenka je černě zbarvená s černými až šedými chlupy a na bocích s rezavými chlupy.

Rozšíření: Palearkt, ze západní Evropy, přes střední Evropu do Ruska a až do Mongolska a Mandžuska.

V ČR druh s velkou pravděpodobností vyhynul, poslední nálezy jsou z roku 1985. Z historických lokalit prameny z Čech uvádějí střední Polabí, okolí Prahy, České středohoří a jižní Čechy. Velká populace byla u Veselí nad Lužnicí. Z Moravy potom lokality v okolí Bzence a Uherského Ostrohu. Nejblíže se s ním můžeme setkat na Slovensku v CHKO Zahorie.

Biologie a ekologie: Dospělé jedince můžeme pozorovat během dubna a května, přičemž jsou aktivní v noci. Samičky kladou stovky vajíček. Housenky se líhnou přibližně v půlce května a jsou polyfágní. Žijí na různých rostlinách, například na šťovíku (Rumex), pampelišce (Taraxacum), peliňku (Artemisia), řebříčku (Achillea), mateřídoušce (Thymus), pryšci (Euphorbia), tařince (Alyssum) a další. Během léta si vytvářejí zámotek a upadají do aestivace, která trvá několik týdnů. V září zámotek opouštějí a pokračují ve vývinu až do počátku zimy. Potom se ukryjí a znovu vylézají již během února a dále žerou. Během března až dubna se kuklí, pod kameny nebo jinými předměty, ale nejčastěji v písku.

Ohrožení a ochrana: Jako u většiny bezobratlých má hlavní vliv změna hospodaření a krajiny. Vysazování nepůvodních dřevin jako jsou například borovice. Intenzifikace zemědělství a přílišná chemizace. Je velmi vzácným xerotermofilním a psamofilním přástevníkem, který u nás bohužel v důsledku změn v krajině vyhynul. Důležité je zachovat původní biotop a místa kde žije nezalesňovat. Pravidelně provádět management jako odstraňování náletových dřevin a zamezit v okolí chemizaci na zemědělských plochách. Pokud bude prozkoumána bionomie tohoto druhu a podaří se ho úspěšně rozmnožovat, mohl by být navrácen zpět do naší přírody, kam rozhodně patří. V Červeném seznamu označen jako regionálně vyhynulý.

Literatura:

Macek J., Dvořák J., Traxler L. & Červenka V. (2007): Motýli a housenky střední Evropy Noční motýli I., Academia Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!