Lethrus apterus (Laxmann, 1770) – chrobák révový
Syn.: Lethrus podolicus Fischer, 1822; Lethrus scaraboeoides Hochenwarth, 1785; Lethrus subaeneus Fairmaire, 1866 – chrobák hlavatý
Čeleď: Geotrupidae – chrobákovití
Status: RE

Popis: Velikost 15-24 mm, tělo statné, robustní a kulovité. Zbarvení celého těla je černé, mírně lesklé. Ze spodní strany jemně modře lesklý. Hlava velká v předu širší než vzadu. Při prvním pohledu si lze nevšimnou obrovských a vyvinutých čelistí. U samců najdeme na kusadlech dlouhé špičaté a dolů smeřující výrustky, u samic výrustky chybí. Štít témeř velký jako krovky, které jsou témeř trojúhelníkovité.

Rozšíření: Pontický druh, s centrem rozšíření v Panonské nížině, Maďarsko, Rumusnko, Ukrajina, Slovensko dále Polsko, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko a Černá hora a Rusko.

V ČR dosahoval nejzápadnější hranice svého rozšíření, ale dnes se u nás již bohužel nevyskytuje. Kdysi na jižní Moravě, historické nálezy pocházejí z okolí Rohatce, Dolních Dunajovic, Hustopečí, Čejče, Brna a Uherského Hradiště. Dnes nejblíže s tímto broukem setkáte na Slovensku.

Biologie a ekologie: Imaga již od dubna, obývají stepní biotopy, meze, pastviny, také vinice a okraje polí, kde čile pobíhají. K přežití nutně potřebují obnaženou půdu. Chrobák révový nevyužívá k potravě a stavbě mateřských hrudek trus obratlovců, mezi chrobáky tak tvoří vyjímku. Využívá rostliného materiálu. Samci hloubí až 50 cm dlouhé nory, kam tahají rostliny, převážně kusy listů, které porcuje svými obrovskými kusadly. Samci se snaži obsazovat nory kde jsou již samice s jinými samci a tak často soupeří za pomocí kusadel. V noře samičky vyhrabávají několik komůrek, do kteterých vkládá po jednom vajíčku. Připravená listová potrava zatím kvasí a po několika dnech se líhnou larvy. Vývoj trvá asi čtyři týdny, larva pak vytváří kokon a kuklí se, přezimuje a líhne se další rok na jaře.

Ohrožení a ochrana: Chrobák révový je u nás již vyhunulý, byl postupně vytlačován zarůstáním stepí díky ukončení pastvy a především intezifikací zemědělství. Kolektivizace pozemků a jejich přeměnou na ornou půdu a použití množtví chemikálií vyhnalo tohoto nesmírně zajímavého brouka z naší přírody.

Autor: Filip Trnka