Jeden z posledních fragmentů původních rozsáhlých mušovkých luhů, Křivé jezero, se rozkládá v nivě řeky Dyje od hráze Dolní Novomlýnské nádrže až po obec Bulhary. Jde o lesní komplex se zachovalými biotopy, jako jsou říční koryto, tvrdý a měkký luh nebo periodické tůně a slepá ramena řeky Dyje.

NPR Křivé jezero

Kraj: Jihomoravský, okres: Břeclav

Rozloha: 123, 97 ha

Vyhlášeno: 1973

Rezervace je tvořena holocénními fluviálními písčitohlinitými sedimenty. Místy se vyskytují slatinné zeminy. Pod těmito sedimenty se nalézají pleistocénní štěrkopísky. Hlavním půdním typem v rezervaci je fluvizem glejová.

Tvrdý luh v rezervaci zastupují druhy z asociace Fraxino pannonicae-Ulmetum, a to jsou například jasna úzkolistý (Fraxinus angustifolius) nebo jilm vaz (Ulmus laevis) a dub letní (Quercus robur). Naopak v těsné blízkosti tůní se vyvinuly měkké luhy asociace Salicetum albae, která je zastoupena převážně topolem bílým (Populus alba) a vrbou bílou (Salix alba). Květena rezervace je dobře známá a obsahuje více než 400 druhů vyšších rostlin. Mezi nejzajímavější patří velká populace bledule letní (Leucojum aestivum), která sem byla společně s ladoňkou vídeňskou (Scilla vindobonensis) přesazena před zaplavením Novomlýnských nádrží. Na několika málo místech se v rezervaci vyskytuje také kokotice chmelová (Monogynella lupuliformis). Ze zvláště chráněných druhů je pak z rezervace známo více druhů, například violka slatinná (Viola stagnina), kosatec sibiřský (Iris sibirica), ožanka čpavá (Teucrium scordium) nebo pryšec bahenní (Euphorbia palustris) a žluťucha žlutá (Thalictrum flavum). Avšak celkově se rezervace vyznačuje velkým podílem zavlečených druhů rostlin. Pouze v lužních lesích jižní Moravy, a tedy na Křivém jezeře se nachází chráněná houba kalichovka lužní (Omphalina discorosa).

Ze zajímavých druhů bezobratlých stojí za zmínku výskyt mravence lužního (Liometopum microcephala), na jehož výskyt je vázán pavouk mikárie pospolitá (Micaria socabilis) nebo střevlíka (Carabus clathratus). Mohutné stromy obývají tesařík obrovský (Cerambyx cerdo), roháč obecný (Lucanus cervus), páchník hnědý (Osmoderma barnabita), kovařík rezavý (Elater ferrugineus) nebo krajník pižmový (Calosoma sycophanta). Mezi měkkýši se zde vyskytuje jak velevrub malířský (Unio pictorum), tak velevrub tupý (Unio crassus). Dále také svinutec kruhovitý (Anisus spirorbis) nebo levotočka bažinná (Aplexa hypnorum). Významný je také výskyt vážky klítnatky rohaté (Ophiogomphus cecilia). Z pavouků pak vzácný křižák Thorellův (Leviellus thorelli) nebo pavučenka břehová (Baryphyma pratense). Mezi obratlovci je z lokality známo více druhů obojživelníků. Z nejzajímavějších je výskyt čolka dunajského (Triturus dobrogicus), dále se vyskytují skokani, skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae), skokan ostronosý (Rana arvalis), kuňka obecná (Bombina bombina) či rosnička zelená (Hyla arborea). Z chráněných a zároveň hnízdících druhů ptáků můžeme jmenovat například orla mořského (Haliaeetus albicilla), luňáka červeného (Milvus milvus) či včelojeda lesního (Pernis apivorus). Typickým druhem zdejších mokřadních porostů je pak cvrčilka říční (Locustella fluviatilis). Významně zde působí také bobr evropský (Castor fiber). Netopýří druhy jsou zastoupeny vzacnějšími druhy jako je netopýr parkový (Pipistrellus nathausii) či vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros).

Mezi zásadní managementové zásahy patří, seč na loukách a postupné dosazování postupně odumírajících vrb, které budou ošetřovány na hlavu a udrží se tak kontinuita pro druhy vázané na tento druh biotopu. Nezbytný je také dostatek vody v kanálech a tůních, aby byl zajištěn trvalý stav lužního lesa, jež je negativně ovlivňován kolísajícím odtokem z Novomlýnských nádrží.