Pelophylax lessonae (Camerano, 1882) - skokan krátkonohý

Syn.: Rana lessonae Camerano, 1882 Čeleď: Ranidae - skokanovití

Status: SO, VU, IUCN: LC, Bern III, HD IV

Popis: Skokan krátkonohý je nejmenším zástupcem zelených (vodních) skokanů na našem území. Obě pohlaví dosahují do velikosti 70 mm (samci 45-65 mm, samice 45-75 mm). Tělo tohoto druhu je zavalitější než u druhu skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus), hlava poměrně špičatá. Zadní končetiny jsou znatelně kratší, odtud také české jméno. Při jejich složení tak, aby stehno a holeň byly kolmo na dlouhou osu těla, se paty navzájem nedotýkají. Holeň je tedy kratší než stehno. Vnitřní metatarzální hrbolek je ve tvaru půlměsíce, je vysoký, z boků stlačená a postavený šikmo k ose chodidla. Zbarvení u skokana krátkonohého je z hřební strany ve všech odstínech zelené. Převažuje trávově zelená až žluto-zelená barva, někdy i zeleno-hnědá. Na hřbetě a zadních končetinách jsou černé oválné skrvny, ale jejich početnost, tvar ani přítomnost nejsou pravidlem. Na bocích těla se setkáme s drobnou kožní lištou, která odděluje hřbet. Boky jsou mramorované. Břicho je čistě bělavé až nažloutlé, výjimkou jsou jedinci s mramorováním či skvrnitým břichem. Rezonátory jsou mléčně bílé, ojediněle našedlé.

Možná záměna: Skupina zelených skokanů patří mezi kritické skupiny našich obojživelníků. Jejich determinace je v terénních podmínkách prakticky nemožná. Lze rozlišit pouze jedince typické. Zaručenou metodou určování tohoto komplexu je pouze laboratorní rozbor vzroků tkání.

Pro vysvětlení rozlišovacích znaků použijeme zkratky pro jednotlivé druhy, skokan zelený Pesc, skokan skřehotavý Prid a skokan krátkonohý Ples. 1) rezonanční měchýřky jsou u Prid jsou kouřově tmavé, Ples světlé bílé (bez pigmentace), Pesc od kouřových po světle bílé. 2) při složení zadních končetin kolmo na podélnou osu těla je u Prid tento poměr největší, končetiny jsou nejdelší a překrývají se, Ples má končetiny krátké, jak už jméno napovídá a končetiny se tedy nepřekrývají, u Pesc se končetiny většinou dotýkají. 3) Vnitřní patní hrbol u Prid je plochý, slabě vyklenutý, palec je nejdelší, Ples patní hrbol je nápadný, vysoký, okrouhlý, symetrický, palec je krátký, u Pesc je patní hrbol vyklenutý, ale asymetrický, palec je v rozmezí předchozích. Více zde.

Rozšíření: Evropský druh obojživelníka. Vyskytuje se od Francie po Rusko, od Pobaltí a Švédsko po Itálii a Chorvatsko. Úplně chybí v Alpách a v Podunajské nížině (střední Slovensko, Maďarsko a Rumunsko).

Centrem výskytu v České republice je jižní oblast země. Populace tohoto druhu nalezneme na Chebsku, Plzeňsku, Třeboňsku, Českomoravské vrchovině (Jihlavsko) a na jižní Moravě.

Biologie a ekologie: Skokan krátkonohý je stejně jako jeho dva příbuzné druhy zelených skokanů plně vázán na vodní prostředí (avšak nejméně ze všech tří našich druhů, jedinci byli zaznamenáni i daleko od vodního prostředí). Vhodným stanovištěm jsou stojaté vody nebo močálovito-bažinaté biotopy. Jako optimální podmínky jsou uváděny chladnější oblasti s otevřeným terénem (to platí i u nás, ke v porovnání se skokanem zeleným a skřehotavým obývá výrazně chladnější oblasti). Jeho výskyt je soustředěn až do výšky 700 m n.m. V teplých oblastech ČR (jižní Morava) vyhledává lokality s chladným mikroklimatem. Aktivní je hlavně ve dne. K zastižení jsou na břehu, kde se slunní a hlavně loví potravu. V tomto období se dospělí jedinci, při lovu potravy, vzdalují až kilometr od otevřené volné plochy. Již od října se aktivita velmi rychle snižuje. Skokan krátkonohý zimuje pod hladinou zahrabaný v bahně nebo v trsech rostlin. Hibernace končí v průběhu dubna a několik dní na to začínají samci ve vyhledávat samice. Paření probíhá od dubna do května. Potrava je složená z biocenózy, kterou nabízí lokalita výskytu. Převážně pavouci, stejnokřídlí nebo vážky.

Ochrana a ohrožení: Velké ohrožení zelených skokanů způsobuje nevhodné hospodaření na lokalitách jejich výskytu (rybníky). Také zániky biotopů (zavážka, likvidace, znečištění). Druh je velice ovlivněn hybridogenním křížením s ostatními druhy zelených skokanů ztrátou vlastní genetické informace.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!