Popis: Velký druh křižáka, velikost těla u samice 11,5-13,5 mm, u samce 9-10 mm (hlh. 3,5-5 mm). Hlavohruď je žluto-hnědá až červeno-hnědá s tmavou linkou která se u očí roztrojuje. Zadeček je oválný, mírně zploštělý, s tmavou laločnatou skvrnou. Středem této skvrny se táhne charakteristická řetízkovitá světlá skvrna. Tato skvrna je patrná zvláště u mladých jedinců. Nohy jsou hnědo-červené, tmavě proužkované.

Možná záměna: Záměna je možná snad jen s druhem křižák Stroemův (Stroemiellus stroemi), ten je menší a do tmavé skvrny zasahují světlé znaky. Také je rozlišíme podle typických kopulačních orgánů.

Rozšíření: Evropa - jižní, jihovýchodní a střední.

V ČR vzácný druh. U nás objeven teprve nedávno. První zmínky o výskytu tohoto druhu jsou z roku 2003, kdy bylo nalezeno několik mláďat na Břeclavsku. Publikovaný nález dospělých jedinců byl až v roce 2009.  V součastné době se je známo 5 lokalit výskytu na Břeclavsku (Lednicko -  Valtický areál, Křivé jezero, Lanžhotsko).

Biologie a ekologie: Křižák Thorelův obývá osluněné okraje lužních lesů, osvětlené staré soliterní stromy, parky. V jižní Evropě bývá často  nalézán na zídkách. Tento křižák si staví typické kolové lapací sítě s asymetrickým středem a typickou vynechanou výsečí v horní části sítě. Odtud vede vlákno do úkrytu, kde pavouk číhá na svoji kořist. Sítě si staví většinou na kůře stromů, v ústí dutin apod. Často se nachází několik sítí vedle sebe. Aktivní je v noci, kdy opravuje síť a požírá kořist. S dospělci se setkáme od konce července do října, předpokládá se, že zimuje kokon.

Autor: Ondřej Machač

Právě vyšla kniha: Motýli Národních parků Podyjí a Thayatal. Kniha je ke stažení ve formátu pdf, nahlédnout můžete zde.