Zvolská homole poutá pozornost přírodovědců již od 19. století, svědčí o tom třeba cenné botanické sběry Antonína Hansgirga (1854–1917) a nálezy zajímavých druhů mravenců Ericha Wasmanna (1859–1931). Dramatické skalní výchozy nad Vltavou nedaleko Prahy jsou překvapivě chráněné až od roku 1989, představují však snadno dostupnou lokalitu, kde si přijde na své botanik, zoolog, stejně jako geolog.

PR a EVL Zvolská homole

Kraj: Středočeský, okres: Praha-západ

Rozloha: 49,9 ha

Vyhlášeno: 1989/2009

Zvolskou homoli bychom mohli charakterizovat jako typické skalní defilé tvořené srázy, teráskami, zářezy, roklemi a suťovými poli. Geologové jej považují za jednu nejhodnotnějších lokalit vltavského údolí. Horninovým podkladem jsou zde proterozoické břidlice štěchovické skupiny s prokříženými drobami, porfyritem, minety a karbonáty. Vrchol je překryt vápnitými sprašemi.

Na exponovaných místech skalních srázů se vyvíjejí skalní trávníky s kostřavou sivou (Festuca pallens), s výskytem řady cenných druhů, jako je hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), prorostlík prutnatý (Bupleurum affine), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata), tařice skalní (Aurinia saxatilis), sesel sivý (Seseli osseum), řebříček panonský (Achillea panonnica). Na ně navazují bylinné lemy s kakostem krvavým (Geranium sanguineum), česnekem šerým (Allium senescens subsp. montanum) a třemdavou bílou (Dictamnus albus). Místy se tvoří také vegetace acidofilních trávníků, ve kterých se objevuje koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata), místy vytváří bohaté porosty kavyl Ivanův (Stipa pennata) a ovsíř luční (Avenulla pratenis). Fragmentárně jsou na lokalitě utvářena vřesoviště, kde roste chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis), pavinec horský (Jasione montana), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), nebo rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii). Ojediněle lze vidět další vzácné nebo fytogeograficky významné druhy, jako je chudina zední (Draba muralis), křivatec vstřícnolistý (Gagea transversalis) a lněnka alpská (Thesium alpinum).

Významnou lesní vegetací jsou doubravy s příměsí jeřábu břeku (Sorbus torminalis) a bohatým bylinným patrem zastoupeným například tolicí lékařskou (Vincetoxicum hirundinaria), kokoříkem vonným (Polygonatum odoratum), či smolničkou obecnou (Viscaria vulgaris). V hlubších roklinách poté nachází prostor suťové lesy s habrem (Carpinus betulus) a lípou srdčitou (Tilia cordata). V dubohabřině na severním svahu nachází optimum dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia) a pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina). Ze vzácnějších dřevin lze na skalnatých stráních vidět jeřáb dunajský (Sorbus danubialis) a skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus).

Lokalita je významná i z hlediska výskytu bezobratlých. S odkazem na zmiňovaného Ericha Wasmanna je třeba zmínit bohatou myrmekofaunu zastoupenou mravencem drnovým (Tetramorium caespitum), mravencem bachratým (Anergates atratulus) nebo mravencem čtyřskvrnným (Dolichoderus quadripunctatus), na jehož kolonie je vázaný mravenec potulný (Tapinoma erraticum). Z myrmekofilních brouků jsou k vidění zástupci rodu Centroctoma, kyjorožec narudlý (Claviger testaceus), mršník mravenčí (Hetaerius ferrugineus), zřejmě jen dávnou minulostí je výskyt drabčíků (Myrmoecia confragosus a M. plicatus). Jedinou lokalitu v Česku má na Zvolské homoli nosatec (Otiorhynchus rugifrons), jednou z mála lokalit v Čechách je Zvolská homole pro nosatčíka (Trichopterapion holosericeum). Na lokalitě byla rovněž nalezena kriticky ohrožená kněžice Fieberova (Eurydema fieberi). Z pavouků je bezesporu jedinečné setkání se stepníkem rudým (Eresus kollari). Skalní biotopy obývají také zajímavé druhy plžů, jako je páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis) a zrnovka třízubá (Pupilla triplicata).

Na skalních výchozech lze vidět ještěrku zelenou (Lacerta viridis), hnízdí zde výr velký (Bubo bubo), vzácným obyvatelem rezervace je kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum).

Ač se Zvolská homole může jevit jako ráj na zemi, po celé 20. století svahy intenzivně zarůstaly trnovníkem akátem (Robinia pseudoacaccia). Byla zde nasazena borovice černá (Pinus nigra) a na vrcholovém plató se nachází rozsáhlá monokultura smrku ztepilého (Picea abies). Ve spodních partiích se ze zahrádkářské kolonie šíří typický geofyt pražské aglomerace česnek podivný (Allium paradoxum), častá je invazně se šířící netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Managementové zásahy jsou v náročném terénu pozvolné a dochází při nich především k rozvolňování křovin.

Literatura:

Čermák M. & Kresl P. (2020): První nálezy nosatčíka Trichopterapion holosericeum v Čechách. – Západočeské entomologické listy, 11: 34–36.

Databáze významných geologických lokalit: 2783 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2025-01-07]. Dostupné z: https://lokality.geology.cz/2783.

Dvořák M. (2004): Historie objevů drabčíků rodu Zyras. – Živa, č. 3, s. 123.

Dvořák V. (2023): Ms. Vlastní pozorování v roce 2023.

Horáčková J., Ložek V., Beran L., Juřičková L., Podroužková Š., Peterka J. & Čech M. (2014): Měkkýši údolí Vltavy (Čechy) [Mollusc fauna of the Vltava River valley (Bohemia)]. – Malacologica Bohemoslovaca, 13: 12–105.

Kment P. et al. (2013): New and interesting records of true bugs (Hemiptera: Heteroptera) from the Czech Republic and Slovakia V. – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno), 98(2): 495–541.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!