Žebračka - Národní přírodní rezervace

12. 11. 2008 vytvořil Ondřej Machač

Zachovalý lužní les, příměstský les města Přerova i místo výskytu vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů - i tak se dá nazvat Národní přírodní rezervace Žebračka. NPR Žebračku najdeme severovýchodně od města Přerov.

NPR Žebračka Kraj: Olomoucký, okres: Přerov

Rozloha: 234,116 ha

Vyhlášení: 1949

 

NPR Žebračka zastupuje poměrně zachovalý luh v Pobečví na Přerovsku. Jedná se o lužní les, kterým protéká říčka Strhanec, která z jara zaplavuje okolí a vytváří tak důležité periodické tůně - zejména v západních okrajích rezervace. V posledních letech bývá však zaplavována stále menší část, což má neblahý vliv na místní organismy. Rezervaci protíná silnice a rozděluje ji tak na dvě části. Hodnotnější část je "levá" půlka, kterou protéká Strhanec. Stromové složení lze charakterizovat jako dubohabřiny (Galio-Carpinetum) a smíšené jasanovo-olšové lužní lesy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae). Z dřevin se zde setkáme zejména s dubem, lípou, jasanem, habrem a olší. Ostatní dřeviny jsou přítomny ojediněle. Z botanického hlediska je Žebračka významná výskytem mnoha vzácných a chráněných rostlin. Ze vzácnějších bylin tu roste např. skřípinec Tabernaemontanův (Schoenoplectus tabernaemontani), kamyšník polní (Bolbochoenus koshewnikowii), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), pryskyřník kašubský (Ranunculus cassubicus), ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus), kyčelnice žlaznatá (Dentaria glandulosa), žebratka bahenní (Hottonia palustris) či šmel okoličnatý (Butomus umbellatus). Z květeny jarního aspektu lze zdůraznit rozsáhlé porosty sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis) či ladoňky karpatské (Scilla kladnii).

 

V Žebračce se setkáme také se vzácnými živočichy. Lesní hrabanku obývají vzácní plži vlahovky karpatské (Monacha vicina) a srstnatka huňatá (Fruticicola villosula). V říčce Strhanec se vyskytuje vzácný mlž velevrub tupý (Unio crassus), který je zařazen do programu NATURA 2000. Dalšími významnými bezobratlými živočichy jsou žábronožka sněžní (Eubranchipus grubii) a listonoh jarní (Lepidurus apus). Oba tito živočichové jsou vázáni na periodické tůně. Listonoh jarní nebyl již delší dobu v rezervaci pozorován. Pod padlými kmeny nalezneme několik druhů velkých střevlíků z rodu Carabus. V rezervaci se také vyskytuje vzácný lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus), který je řazen do programu NATURA 2000. Také je možné spatřit v rezervaci zajímavé motýly např. batolce duhového (Apatura iris) nebo stužkonosku modrou (Catocala fraxini). V říčce Strhanec byla také nalezena vzácná ryba hrouzek Kesslerův (Romanogobio kesslerii). V tůních se setkáme také z řadou obojživelníků, např. s kuňkou obecnou (Bombina bombina), rosničkou zelenou (Hyla arborea) nebo čolkem obecným (Lissotriton vulgaris). V hloubi lužního lesa často potkáme skokana štíhlého (Rana dalmatina) a skokana hnědého (Rana temporaria). Také plazi zde mají své zastoupení a to užovku obojkovou (Natrix natrix), slepýše křehkého (Anguis fragilis) a ještěrku obecnou (Lacerta agilis). V minulosti se údajně na území rezervace vyskytovala i želva bahenní (Emys orbicularis). Rezervace je také důležitou křižovatkou ptačích cest. Ze zajmavějších druhů - ledňáček říční (Alcedo atthis), slípka zelenonohá (Galinula chloropus), krutihlav obecný (Jynx torquilla), moudivláček lužní (Remiz pendulinus) a v zimních měsících brkoslav severní (Bombycilla garrulus). Ze savců lze jmenovat třeba ondatru pižmovou (Ondatra zibethicus), kunu skalní (Martes foina) a několik druhů netopýrů.

 

Literatura:

 

Šafář J. a kol. (2003): Olomoucko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VI., Agentura ochrany přiírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 pp.