Cucujus cinnaberinus - lesák rumělkový

18. 11. 2008 vytvořil Filip Trnka

Cucujus cinnaberinus (Scopoli, 1763) - lesák rumělkový

Čeleď: Cucujidae - lesákovití

Status: SO, EN, IUCN: VU, BERN II, NATURA 2000, HD II, IV

 

Popis: Velikost 11-15 mm, zbarvení je červené a lesklé. Hlava je trojúhelníkovitá, oči, tykadla, kusadla a končetiny jsou černé. Ze spodu černý a celé tělo je silně zploštělé. Larva je tmavě žlutá, a snadno si ji spletete s larvou červenáčka ohnivého (Pyrochroa coccinea). Jednoduše ji odlišíte podle tělních článků, které jsou vždy širší než delší, což lehce poznáte na posledním článku, který je u červenáčka vždy delší než širší. Dále podle výrůstků (urogomfy), které jsou na posledním článku u lesáka do tvaru V a u červenáčka do tvaru U.

 

Možná záměna: S naším dalším podobným, ale vzácnějším druhem lesáka (Cucujus haematodes) ten má však pravděpodobně jen jedinou známou lokalitu v ČR a tou je NPR Mionší. Jednoduchým znakem k odlišení jsou červená kusadla u Cucujus haematodes a černá kusadla u Cucujus cinnaberinus.

 

Rozšíření: Historicky rozšířen od Švédska až po jižní Itálii, dnes je jeho jižní hranice souvislého rozšíření ve Slovinsku. Západní hranice prochází Bavorskem a východní evropskou části Ruska. Dále ho nalezneme ve Francii, Rakousku, Polsku, na Ukrajině, v Rumunsku, Srbsku a na několika izolovaných lokalitách v Itálii a Španělsku. Mezi centrální místa výskytu se řadí Česká republika, Slovensko, Maďarsko.

 

V ČR je něco kolem stovky lokalit, na kterých se s lesákem můžeme setkat. Dříve byl znám pouze z několika málo lokalit z Beskyd (NPR Mionší), Podyjí, Šumavy a Bílých Karpat. Nové lokality jsou v okolí Pooddří, povodí Běčvy, Svratky a v Polabí.

 

Biologie a ekologie: S dospělci se můžeme setkat již časně z jara, kdy dochází k páření, přibližně od poloviny dubna do května. Po spáření kladou samičky vajíčka pod kůru živných rostlin, hlavně topolů (Populus), javorů (Acer), buků (Fagus), jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum) a dubů (Quercus). Uvádí se spousta dalších živných dřevin jak listnáče, tak jehličnany, pro výběr hostitelské rostliny je nejdůležitější odpovídající stupeň rozkladu lýka než druh. Larvy i dospělci se živí tlejícím lýkem, uvádí se, že larvy mohou být příležitostně i dravé. Vývoj trvá minimálně dva roky a larvy se kuklí koncem léta. Dospělci se líhnou na podzim a přezimují.

 

Ohrožení a ochrana: Nevhodné lesní hospodaření, kdy dochází k vysazování nepůvodních dřevin a kácení starých stromů. To má za následek nedostatek vhodných živných rostlin potřebných k vývoji. Na lokalitách výskytu nechat co nejvíce starých stromů a ponechat je přirozenému rozkladu, popřípadě podporovat nové výsadby. Druh chráněný zákonem jako silně ohrožený, uveden v červeném seznamu ČR jako ohrožený. V červeném seznamu IUCN označen jako zranitelný. Evropsky významný druh, který je u nás monitorován.