Rana temporaria - skokan hnědý

14. 12. 2008 vytvořil Zdeněk Mačát

Rana temporaria Linnaeus, 1758 - skokan hnědý

Čeleď: Ranidae - skokanovití

Status: LC, IUCN: LC, BERN III., HD V

 

Popis: Běžný druh skokana dorůstajících do velikosti 8-12 cm. Hlava tohoto druhu je krátká, ale široká, čenich tupý a okrouhlý. Končetiny jsou poměrně krátké, dříve se používal poměr nohy versus délka těla jako určovací znak, při kterém natažená zadní noha resp. patní kloub nikdy nepřesahoval čenich. Metatarzální hrbol je malý, nízký a měkký. Na hřbetu můžeme najít dvě kožní lišty. Zbarvení skokana hnědého je velmi proměnlivé. Barevná škála hřbetní strany těla zahrnuje všechny odstíny hnědé, žlutohnědé, vzácněji i okrové, červenohnědé, černošedé, zelenohnědé nebo dokonce zelenočerné. Zpravidla se na hřbetu vyskytují také černé skvrny, které jsou nahodile uspořádány. V zátylku se často vyskytuje skvrna ve tvaru obráceného písmena V. Spánková skvrna je tmavohnědá. Zadní končetiny jsou většinou příčně pruhované. Břicho může být skvrnité, 80 % populace, ale může být i čisté beze skvrn. Barva je bělavá až šedobílá, či nažloutlá. Zbarvení skokana hnědého je ovlivněno ročním obdobím a životní fází, ve které se daný jedinec nachází. Samce od samic jde dobře rozlišit v době páření, kdy mají samci velmi výrazně, černě až hnědočerně vybarvené pářící mozoly na palcích předních končetin.

 

Možná záměna: Druh je možné zaměnit s ostatními druhy hnědých skokanů žijících na našem území. Skokana štíhlého (Rana dalmatina) odlišíme pomocí kombinace několika znaků. 1) břicho vždy světlé až bílé beze skvrn, 2) metatarzální hrbol je větší, 3) subartikulární hrbolky jsou nápadně velké, 4) tmavší spodní část duhovky,  5) průměr ušního bubínku je větší než průměr oka, 6) spánková skvrna přebíhá přes oko v jedné rovině k nosu. Skokana ostronosého (Rana arvalis) také musíme odlišit pomocí kombinace několika znaků. 1) v době páření jsou samci zbarveni do modra, 2) v některých oblastech mají jedinci výrazně světlý pruh, táhnoucí se od zad po kloaku, 3) čenic je výrazně ostřeji zakončený. Určování našich hnědých skokanů není zrovna jednoduché, ale trénované oko je dokáže rozlišit.

 

Rozšíření: Druh rozšířený po celé Evropě, od Španělska po Ural, od severního polárního kruhu po Středozemní moře. V České republice je skokan hnědý jedním z nejběžnějších druhů.  Jeho rozšíření zaujímá 86 % mapovacích čtverců ČR (více ho však nalezneme v Čechách, na Moravě a ve Slezsku místy chybí).

 

Biologie a ekologie: Druh s velmi širokou ekologickou valencí. Obývá především lesní biotopy s dostatkem vody (potoky, studánky, vlhké lesní louky...). Skokan hnědý se vyskytuje od nížin až do hor (i v pásmu alpínských luk), v ČR byl zaznamenán v rozmezí 100 - 1400 m n. m. Při výběru vhodného místa k páření neklade žádné speciální nároky. U nás jde o druh spíše vlhkých a stinných lokalit, suchým oblastem j. Moravy se vyhýbá. Přezimuje na souši i ve vodě, přičemž přezimování ve vodě vyhledávají spíše adultní jedinci, zatím co juvenilní dávají přednost souši. V průběhu března, kdy teploty už dosahují alespoň 5 °C, skokani opouštějí zimoviště a migrují na místa páření. Po rozmnožování se skokani hnědí rozptýlí na svá letní stanoviště. Podzimní migrace nastává v období, kdy teplota vzduchu klesá pod teplotu vody. K zimování dochází v době, kdy teplota klesne pod 5 - 6 °C. Skokani loví svoji kořist svým mrštným vychlípitelným jazykem. Potravou skokana hnědého jsou především suchozemští bezobratlí, např. plži, žížaly, stejnonožci, pavouci, brouci. Většinou je sestava jídelníčku závislá na nabídce dané lokality.

 

Ochrana a význam: Dříve byl skokan hnědý, díky své dostupnosti, používán jako laboratorní zvíře. Dnes je evropský významnným druhem a pro laboratorní účely se nevyužívá. V západních kulturách byl také velmi loven pro přípravu kulinářských specialit. Velký úbytek tohoto druhu však zastavil jeho odchyt a druh je dnes mezinárodně chráněn. V současné době mu největší riziko hrozí ze strany automobilové dopravy, protože jako často migrující druh je jedním z nejběžnějších cílů kol automobilů. Degradace a znečišťování lokalit je dalším rizikem pro tento druh.

 

Taxonomická poznámka: Skokan hnědý vytváří několik poddruhů, v ČR žije poddruh Rana temporaria temporaria - skokan hnědý severní.

 

rana_temporaria_mozol