Galanthus nivalis L. - sněženka podsněžník

Čeleď: Amaryllidaceae - amarylkovité

Status: C3, §3, CITES, EU

Popis: Poměrně drobná, do 20 cm vysoká, jarní bylina. Cibulka je víceméně oválná, obalená hnědými šupinkami. Listy a lodyha jsou na bázi obaleny bílou suchomázdřitou šupinou. Listy jsou zelené až modrozelené, tenké, čárkovité, na konci oble zašpičatělé. Květonosná lodyha je přímá a nese pouze jeden převislý květ. Květy jsou u sněženek  tvarově  i barevně (především v tvaru a přítomnosti různých skvrn na okvětních lístcích) poměrně variabilní. Vyrůstají z paždí čárkovitého listenu, jsou bílé, zvonkovité, tvořené 3 vnějšími a 3 vnitřními okvětními lístky. Vnitřní okvětní lístky mají na konci zelenou nabo žlutavou skvrnu. Plodem je trojpouzdrá tobolka. Semena mají na svém konci tzv. masíčko, které láká mravence.

Rozšíření: Sněženka je rozšířena v submediteránní (Španělsko, Francie, Itálie, Řecko), centrální a jihovýchodní Evropě. Druhotně zplaňuje v jižní Skandinávii či ve Velké Británii.

V ČR se vyskytuje roztroušeně, především v teplejších oblastech (termofytiku a teplejším mezofytiku). Hojná je hlavně v lužních lesích v okolí větších vodních toků (Pomoraví, Poodří, Podyjí).

Ekologie: Druh světlých, především lužních lesů a křovin, často ji lze objevit také na lesních okrajích nebo vlhčích loukách. Preferuje vlhké, mírně kyselé, hluboké, humózní a hlinité půdy. Významný druh jarního fenologického aspektu lužních a listnatých lesů. Semena jsou roznášena mravenci (myrmekochorie).

Geofyt, kvetoucí od února do konce března, vzácně až do poloviny dubna.

Význam: Sněženka je jedna z prvních jarních kvetoucích rostlin. Pro svou dekorativnost je často pěstována. Z původní formy bylo vyšlechtěno několik kultivarů (např. plnokvěté sněženky).

Právě vyšla kniha: Motýli Národních parků Podyjí a Thayatal. Kniha je ke stažení ve formátu pdf, nahlédnout můžete zde.