Plané loučky - Přírodní rezervace

9. 1. 2012 vytvořil Michal Hroneš

Na okraji Olomouce, hned vedle známé poděbradské plovárny, se nachází unikátní komplex mokřadních biotopů. Běžným návštěvníkům plovárny může připadat jen jako líhniště komárů, ve skutečnosti jde o jeden z posledních fragmentů dříve rozsáhlých luk v nivě řeky Moravy, ve kterém se vyskytuje celá řada zajímavých organismů.

PR
Plané loučky
Kraj: Olomoucký, okres: Olomouc
Rozloha: 2,75 ha
Vyhlášeno: 1952

Rezervace leží na jižním okraji CHKO Litovelské Pomoraví, mezi Olomoucí a Horkou nad Moravou. Nadmořská výška se pohybuje mezi 200 a 215 m n. m. Vzhledem k tomu, že rezervace leží v nivě Moravy, je podloží tvořeno zejména propustnými štěrkopísky, hladina spodní vody je na jaře a v brzkém létě poměrně vysoká a v průběhu roku značně kolísá. Rezervací protéká Mlýnský náhon (staré koryto Moravy).

Hlavním motivem ochrany je rozsáhlý komplex aluviálních a slatinných vlhkých luk, rákosin a porostů vysokých ostřic, stálých drobných vodních ploch, periodických tůněk a fragmentů měkkého luhu a mokřadních olšin. Protože se jedná o biotopy, které v naší krajině značně ustoupily, nachází zde útočiště celá řada vzácných a ohrožených druhů rostlin. K nejvzácnějším druhům patří sítina tmavá (Juncus atratus) a hrachor bahenní (Lathyrus palustris). Z dalších velmi vzácných druhů zde roste česnek hranatý (Allium angulosum), violka slatinná (Viola stagnina), jarva žilnatá (Cnidium dubium), sevlák potoční (Sium latifolium), rozpuk jízlivý (Cicuta virosa), pryšec kosmatý (Euphorbia villosa) či pryskyřník velký (Ranunculus lingua). V minulosti se zde vyskytoval také leknín bílý (Nymphaea alba) a v blízkém okolí také vrba bledá (Salix starkeana). Za zmínku stojí i výskyt dalších vzácnějších vlhkomilnějších druhů, jako je žebratka bahenní (Hottonia palustris), úpolín nejvyšší (Trollius altissimus), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), mochna bílá (Potentilla alba) či bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora) a mnoho dalších. Pravděpodobně vysazena zde byla jehlice rolní (Ononis arvensis) a kosatec sibiřský (Iris sibirica).

Rezervace je domovem i pro celou řadu chráněných a ohrožených živočichů. Z měkkýšů se zde vyskytuje početná populace kriticky ohroženého plže svinutce tenkého (Anisus vorticulus) a také mlži okružanka mokřadní (Sphaerium nucleus) a hrachovka okružankovitá (Pisidium pseudosphaerium). Z dalších zajímavých bezobratlých zde byl zjištěn korýš škeblovka zobcovitá (Lynceus brachyurus) a vodní brouci Agabus striolatus, Haliplus fulvicollis a Laccornis oblongus. Z motýlů se zde kdysi vyskytoval vymřelý ohniváček rdesnový (Lycaena helle), v současnosti zde můžeme vidět silně ohroženého modráska bahenního (Maculinea nausithous) a ohniváčka černočárného (Lycaena dispar). Významný je výskyt obojživelníků a plazů, vyskytují se zde např. čolek velký (Triturus cristatus) a čolek obecný (Lissotriton vulgaris), skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus), rosnička zelená (Hyla arborea) či ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Z ptáků zde pravidelně hnízdí chřástal vodní (Rallus aquaticus) či moták pochop (Circus aeruginosus), ze savců např. několik druhů netopýrů či bobr evropský (Castor fiber).

Lokalita je ohrožena především přirozenou sukcesí (zarůstání náletem, zazemňování tůní), eutrofizací (přílišné hnojení luk, eutrofizace vody) a nadměrnou návštěvností. Management zajišťuje správa CHKO Litovelské Pomoraví ve spolupráci se sdružením Sagittaria a místními zemědělci.

 

 

Literatura:

 

Šafář J. a kol. (2003): Olomoucko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VI., Agentura ochrany přiírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 pp.