Juncus atratus - sítina tmavá

26. 6. 2008 vytvořil Václav Dvořák

Juncus atratus Krocker - sítina tmavá (sítina černající)

Syn.: Juncus septangulus Peterm.; Juncus melananthos Rchb.; Juncus serotinus Schur

Čeleď: Juncaceae - sítinovité

Status: C1, §1

 

Popis: Statná, vytrvalá sítina dosahující často až 70 cm výšky. V České republice v době květu nezaměnitelná díky tmavým černohnědým výrazně lesklým okvětním lístkům. Sterilní rostliny poměrně špatně determinovatelné.

 

Rozšíření: Sítina tmavá má euro-západosibiřský areál, v temperátní až teplejší zóně. Těžiště tohoto druhu leží v kontinentálních oblastech východní Evropy, odkud v nesouvislém areálu zasahuje do Evropy střední a západní. Ojedinělé lokality najdeme ve Francii, Itálii, Německu, Polsku, v České republice. Početnější je na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku.

 

V ČR byla historicky doložena z Plzeňska, Českého krasu, z okolí Kladna a Rožďalovicka. V současnosti je na všech lokalitách na území Čech vyhynulá, zanikly též lokality v okolí Znojma, Tlumačova, a na místech zaplavených vybudováním Novomlýnských nádrží. Současný výskyt je omezen na 4 lokality především na jižní Moravě a izolovaně v okolí města Olomouc.

 

Ekologie: Druh se specifickými ekologickými nároky - vlhkomilný, teplomilný, heliofyt, vázaný na zaplavované kontinentální louky s vysokou hladinou podzemní vody a často na jaře (nebo v průběhu roku) přeplavované sloupcem vody, snáší však letní přísušky. Rostlina konkurenčně slabá, nesnáší velké množství odumřelé biomasy v podrostu, preferující rozvolněné luční porosty.

 

Hemikryptofyt, kvetoucí v červnu-červenci.

 

Význam: Jedna z nejvzácnějších rostlin České republiky, zajímavý kontinentální element v české flóře.

 

Ohrožení a ochrana: Sítina tmavá doplatila na destrukci přirozených biotopů, zvýšenou zemědělskou činnost, na změny vodního režimu lokalit, v současnosti hrozí přímá destrukce Hodonínské Doubravy především neuvážlivým lesním hospodařením. Druh v ČR zvláště chráněný zákonem, vedený jako kriticky ohrožený, několik lokalit je chráněno územně. Kultivaci semen, náhradní genovou banku a management lokality na Olomoucku zabezpečuje sdružení Sagittaria.