Gentiana pneumonanthe L. - hořec hořepník

Syn.: Pneumonanthe vulgaris F.W. Schmidt; Ciminalis pneumonanthe (L.) Borkh

Čeleď: Gentianaceae - hořcovité

Status: C2, §2

Popis: Byliny vysoké do 50 cm, s přímými nevětvenými lodyhami. Listy čárkovitě kopinaté, na vrcholu tupé, nepatrnou pochvou srostlé s protistojným listem. Květenství je poměrně chudokvěté, často nepřesahující 5 květů, ojediněle se též můžeme setkat pouze s jedním květem. Květy jsou sytě azurové až modré, vzácně bílé, uvnitř koruny zelenavě tečkované. Semena jsou zploštělá a křídlatá.

Možná záměna: Záměna je možná snad jen s hořcem tolitovitým (Gentiana asclepiadea).

Rozšíření: Druh s převážně evropským areálem, zahrnujícím Pyrenejský poloostrov na západě, Velkou Británii, jižní Skandinávii, Pobaltí, střední Evropu, Balkán, severní Itálii, na východ po JZ Sibiř.

V České republice kdysi hojně až roztroušeně na většině území, nyní poměrně vzácně, nevystupuje do vysokých poloh oreofytika, koncentrovanější výskyt v úvalových oblastech velkých řek, v rybničních pánvích, od nížin po submontánní stupeň.

Ekologie: Hořec hořepník je typickým druhem reliktních bezkolencových luk, střídavě vlhkých, neeutrofizovaných stanovišť, pastvin, lesních světlin a pasek, na živiny bohatých minerálních půdách. Udáván jako diagnostický druh svazu Molinion.

Vytrvalý hemikryptofyt kvetoucí v červenci až září.

Význam: Jeden z druhů hořců, na kterého je vázán vývojový cyklus v ČR kriticky ohroženého motýla modráska hořcového (Maculinea alcon).

Ohrožení a ochrana: Přirozené biotopy hořce hořepníku jsou dnes stejně vzácné jako hořec sám. Ohrožení tedy spočívá právě v možné přímé i nepřímé destrukci bezkolencových luk, odvodnění, přeorání, zvýšené eutrofizaci. Hořec hořepník je zákonem chráněný, vedený jako silně ohrožený. Na území ČR se s ním můžeme setkat v řadě maloplošně chráněných územích, např. PP Hořečková louka na Pile, NPR Čertoryje, NPR Jazevčí, PP Pod Ostrou horou, NPR Porážky ad.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!