Euphorbia villosa W. et K. in Willd. - pryšec kosmatý

Syn.: Tithymalus villosus (W. et K.) Pacher; Euphorbia procera Bieb; Euphorbia pilosa Boiss.

Čeleď: Euphorbiaceae - pryšcovité

Status: C2, §3

Popis: Byliny s vícehlavým oddenkem, vysoké 20-80cm. Lodyhy přímé, rýhované, lysé nebo chlupaté, v horní části lodyhy se vytváří nekvetoucí větévky. Čepel listů podlouhle kopinatá, tupě špičatá, se srdčitou bází, listy v horní části lodyhy jemně zubaté, vrchní část listů chlupatá nebo olysalá, spodní část roztroušeně až hustě přitiskle chlupatá, sivozelená. Cyanthia (= drobná květenství pryšců) jsou vytvořena jak v koncových tak úžlabních lichookolících. Žlázky na cyanthiích příčně oválné, žluté barvy, později červenající. Plodem je kulovitá tobolka, lysá nebo roztroušeně chlupatá (odění tobolek je u tohoto druhu velmi variabilní).

Možná záměna: Habituelně zaměnitelný s pryšcem mnohobarvým (Euphorbia epithymoides), ovšem oba druhy se výrazně liší ekologicky.

Rozšíření: Druh s převážně evropským, submediteránním areálem, zahrnujícím oblast jižní Evropy, souvisle od Pyrenejského poloostrova po severní Itálii odkud přesahuje až do střední Evropy, roztroušeně v JV Evropě a na Kavkaze.

V České republice je výskyt soustředěn pouze v oblasti termofytika (a přiléhajících oblastí mezofytika) středních Čech a v oblasti moravského termofytika (a opět ojediněle v přiléhajících oblastech mezofytika). Nejvíce lokalit je koncentrováno v jižní části Bílých Karpat. Maximálně vystupuje do 400m n.m.

Ekologie: Pryšec kosmatý je vázaný na vlhké až střídavě vlhké louky, příbřežní křoviny, vlhké lesní světliny v doubravách (na tomto ekologicky vyhraněném stanovišti jej můžeme pozorovat např. v Dúbravě u Hodonína, kde je součástí vegetace panonských dubohabřin na píscích). Preferuje minerálně bohatší podklady, čerstvé půdy. Je udáván jako součást vegetace sv. Molinion a sv. Alopecurion pratensis.

Hemikryptofyt, s fenologickým optimem od května do července.

Ochrana a ohrožení: Druh zákonem chráněný, vedený jako ohrožený. V Červeném seznamu jako silně ohrožený taxon. Řada lokalit je chráněna územně, jako příklad bělokarpatských lokalit ? NPR Čertoryje, PR Dolnoněmčanské louky; v Litovelském Pomoraví ? PR Plané loučky, PP Daliboř aj.

Právě vyšla kniha: Motýli Národních parků Podyjí a Thayatal. Kniha je ke stažení ve formátu pdf, nahlédnout můžete zde.