Na severovýchodním konci Českomoravské vysočiny vymodelovala řeka Svratka malebný kout krajiny. Díky vyznívajícímu moravskému termofytiku byla tato končina významným migračním koridorem pro teplomilné organismy a v současnosti představuje jejich cenné refugium, které je zahrnuto do národní i evropské soustavy chráněných území.

NPP Švařec

Kraj: Vysočina, okres: Žďár nad Sázavou

Rozloha: 13,93 ha

Vyhlášeno: 1985

V bočním údolí řeky Svratky, tedy na svazích nad Brťovským potokem se nachází cenné formace trávobylinných společenstev, která se formovala na příkrém reliéfu složeném z pestré směsice hornin jako jsou pararuly, svory a fylity, bodově též vápence. Na zdejší krajinu měla největší vliv zejména pastva, díky které vznikala mozaika acidofilních a širokolistých trávníků, místy s porosty jalovce obecného (Juniperus communis). Dodnes však na lokalitě najdeme řadu významných druhů. Z rostlin je třeba zmínit jednu z mála lokalit pozdně letní orchideje švihlíku krutiklasu (Spiranthes spiralis). Oblíbené orchideje však můžeme vidět již od jara. Nejprve vykvétají vstavače kukačky (Orchis morio), poté vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea). Charakteristické pro tuto lokalitu jsou i trávy jako kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), smělek štíhlý (Koeleria macrantha) a sveřep vzpřímený (Bromus erectus), které doplňují hojnější byliny jako šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), dobromysl obecná (Origanum vulgare), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), klinopád obecný (Clinopodium vulgare), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), brzy z jara je k vidění koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), ve vrcholném jaru sasanka lesní (Anemone sylvestris), v pozdním létě se objevuje vzácnější hořec brvitý (Gentianopsis ciliata). Místy se vytváří keřové formace s trnkou obecnou (Prunus spinosa), zimolezem obecným (Lonicera xylosteum), brslenem evropským (Euonymus europaeus) a dřišťálem obecným (Berberis vulgaris). Na Švařci byl zaznamenán výskyt několika polních vzácných polních plevelů, jmenujme např. zběhovec trojklanný (Ajuga chamaepytis) a čistec německý (Stachys germanica). Okrajové části rezervace přechází do lesních formací tvořených smrkovými a borovými porosty, místy smíšenými porosty s habrem (Carpinus betulus).

Švařec hostí řadu vzácných teplomilných druhů hmyzu, které zde dosahují své hranice rozšíření. Z brouků lze vidět kozlíčka písečného (Pedestredorcadion pedestre), střevlíčka (Licinus depressus), na mrkvi obecné se vyskytuje nosatec (Mecaspis alternans), na lokalitě žije též prskavec (Aptinus bombarda). Arachnofauna je zastoupena xerofilními druhy pavouků jako je Haplodrassus dalmatensis a Dysdera ninii, za zmínku stojí i ohrožená skákavka dvoutečná (Sitticus penicillatus). K vidění jsou četné kolonie mravence (Myrmica sabuleti), které hostí myrmekofilní housenky modráska černoskvrnného (Phengaris arion) – velmi vzácného motýla. Ostatně motýli byli v posledních letech intenzivně zkoumáni. Ze zajímavých druhů se na Švařci vyskytuje například adéla rozrazilová (Cauchas fibulella), vakonoš (Bijugis pectinella), krásněnka (Batia internella), smutníček (Scythris productella), hnědásek květelový (Melitaea didyma), lišaj pupalkový (Proserpinus proserpina), pabourovec jestřábníkovitý (Lemonia dumi) a řada dalších více či méně vzácných, regionálně významných druhů. Celkem zde bylo zaznamenáno více než 1000 druhů motýlů. Dále zde žije například regionálně významná populace saranče vrzavé (Psophus stridulus). Z obratlovců se na lokalitě vyskytuje třeba užovka hladká (Coronella austriaca) nebo žluva zelená (Picus viridis), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula) a ťuhýk obecný (Lanius collurio).

Švařec je chráněn v přísné kategorii národní přírodní památky a i díky výskytu chráněných druhů mu je věnována managementová pozornost. V 90. letech minulého století byla obnovena pastva koz (dnes spíše smíšená s ovcemi), doplněná o kosení. Obé se děje mozaikovitě. Provádí se také prořezávky náletů a ruční odstraňování semenáčů borovic.

Literatura:

Čech L., Šumpich J. & Zabloudil V. (2002): Jihlavsko. In: Mackovčin P. & Sedláček M. [eds]: Chráněná území ČR, svazek VI. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 528 s.

Dvořák I. (2017): Motýli národní přírodní památky Švařec. – Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava, 190 s.

Dvořák V. (2017): Ms. Vlastní pozorování v roce 2017.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!