Vápenka - Přírodní rezervace

1. 8. 2012 vytvořil Václav Dvořák

Dnešní článek z rubriky Chráněných území vám představí rezervaci ležící nedaleko obce Doubice na pomezí CHKO Lužické hory a NP České Švýcarsko. Vápenka v mnoha ohledech patří mezi unikátní místa. Jednak z pohledu geologického a rovněž i z pohledu lidského. Člověk zde, jak již název napovídá, tři století těžil vápenec a zároveň zde započal rozvoj turistických naučných stezek, tedy alespoň se předpokládá, že Köglerova naučná stezka slavnostně otevřená roku 1941 byla tou první na našem území.

 

PR Vápenka

kraj: Ústecký, okres: Děčín

rozloha: 11.00 ha

vyhlášeno: 1969

 

Na jižním úpatí Vápenného vrchu se na 11 ha rozkládá přírodní rezervace Vápenka vyhlášená roku 1969 k ochraně hlavně hodnot geologických. Na nevelkém území se společně nachází celkem pět různých geologických jednotek a to především jurské vápence, které se v Čechách vyskytují sporadicky. Přes rezervaci vede tzv. lužická porucha představující rozhraní mezi lužickým žulovým plutonem na SV a pískovci české křídové pánve na JZ. Kra lužického plutonu byla ve třetihorách tektonickou činností vyzdvižena a s ní i zmiňované jurské vápence. Vápence se na lokalitě a v blízkém okolí těžily již od poloviny 17. století. Využívaly se jako stavební materiál i jako příměs do hnojiv. S těžbou se skončilo až na konci 20. let minulého století.

 

Na pestrou geologickou skladbu navazují i druhově bohatá společenstva květnatých bučin zachovaných spíše fragmentově. V podrostu nalezneme například lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), žindavu evropskou (Sanicula europaea), hruštici jednostrannou (Orthilia secunda), čistec lesní (Stachys sylvatica), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), kyčelnici cibulkonosnou (Dentaria bulbifera) i kyčelnici devítilistou (D. eneaphyllos). Vstavačovité jsou zastoupeny poměrně běžnými druhy kruštíkem širolistým (Epipactis helleborine) a bradáčkem vejčitým (Listera ovata). Před více než 60 lety zde byly známy i okroticové bučiny s výskytem okrotice červené (Cephalanthera rubra). Ze vzácných druhů kapraďorostů se na lokalitě či v blízkém okolí vyskytuje žebrovice různolistá (Blechnum spicant), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), kapraď rezavá (Dryopteris borreri) a kriticky ohrožená vratička heřmánkolistá (Botrychium matricariifolium), nalezená teprve před pár roky.

 

Ze zoologického hlediska je zajímavý výskyt letounů ve starých důlních štolách. Byl zde zjištěn výskyt 10 druhů netopýrů zastoupených například netopýrem velkouchým (Myotis bechsteinii), n. řasnatým (M. nattereri), n. velkým (Myotis myotis) a n. černým (Barbastella barbastellus) a vrápencem malým (Rhinolophus hipposideros).

 

 

Literatura:

 

 

Mackovčin P (ed.) (1999): Chráněná území ČR. Svazek I, Ústecko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.