Dryopteris borreri - kapraď rezavá

10. 10. 2012 vytvořil Václav Dvořák

Dryopteris borreri  (Newman) Oberh. & Tavel – kapraď rezavá

Syn.: Dryopteris filix-mas var. borreri Newman; D. affinis subsp. borreri (Newman) Fraser-Jenk.; Lastrea pseudomas Woll.

Čeleď: Dryopteridaceae – kapraďovité

Status: C3

 

Popis: Kapradina s jednohlavým nebo vícehlavým oddenkem. Listy přes zimu vytrvávající, jsou lesklé, tmavozelené, 2× zpeřené; čepel v obrysu eliptická, dlouhá obvykle 60-80 cm; lístky vejčitě kopinaté, s (10–)12–13(–15) páry úkrojků ve střední části čepele, úkrojky rovné, po stranách celokrajné nebo jemně zubaté, na vrcholu zaokrouhlené; vřeteno listů plevinaté, nežláznaté nebo pleviny ve střední části odstálé či k vřetenu přitisknuté; řapíček je rovněž plevinatý, nafialovělý s plevinami matnými, světle hnědými.

 

Možná záměna: Od kapradě samce se komplex druhů Dryopteris affinis pozná podle zbarvení lístků, které jsou u kapradě samce zbarvené trávově zeleně, nepřezimují, řapíček je zelený a není příliš hustě krytý plevinami. Samotný komplex Dryopteris affinis zahrnující kapraď rezavou a kapraď kambrickou (D. cambrensis) a jejich křížence s Dryopteris filix-mas je na určování poměrně obtížný. Kapraď kambrická má ve střední části čepele menší počet úkrojků (obvykle 8-10), bazální pleviny jsou lesklé zbarvené v odstínech oranžové, úkrojky lístků jsou výrazně zubaté a listové vřeteno je žláznaté.

 

Rozšíření: Kapraď rezavá je druh rozšířený v oblasti Euroasie. Evropský areál nezahrnuje pouze oblast severní Skandinávie a jižní Itálie, na Iberském poloostrově je velmi vzácným druhem. V Asii roste v oblasti Malé Asie, na Kavkaze a v oblasti Transkavkazu po Írán.

 

V České republice se poměrně hojně vyskytuje v horských a podhorských oblastech Slezska a Moravy (Beskydy, Javorníky, Hostýnské vrchy, nově často udávána z Hrubého Jeseníku), jinde na Moravě spíše ojediněle. V Čechách již roste roztroušeně až vzácně např. v Českém Švýcarsku a dalších pískovcových oblastech, dále v Krkonoších, Novohradských horách, na Šumavě aj.

 

Ekologie: Druh preferuje stinné humózní, listnaté či smíšené lesy často na prudkých kamenitých svazích. Najdeme jej i v chladných roklích nebo na pasekách. Výrazný sciofyt. Nejčastěji součástí vegetace  řádu Fagetalia nebo podsv. Alnenion glutinoso-incanae.

 

Vytrvalý hemikryptofyt.

 

Ochrana a ohrožení: Druh přejal status ohrožení po druhu Dryopteris affinis, který u nás neroste a se kterým byl formálně výskyt zaměňován. V Červeném a černém seznamu je tedy řazen mezi ohroženými druhy. Rozšíření je neustále doplňováno a je pravděpodobné, že se kapraď rezavá vyskytuje na řadě dalších lokalit. Komplex druhů kapradě rezavé je dlouhodobě zkoumán na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.

 

 

Literatura:

 

Ekrt L. et al. (2009): Genome size and morphology of the Dryopteris affinis group in Central Europe. – Preslia, 81: 261-280.

 

Ekrt L. et al. (2010): Rozšíření a taxonomická problematika skupiny Dryopteris affinis v České republice. – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 45: 25–52.