Nadýmače jsou zvláštní typy rybníků napájené podzemní vodou nebo nedalekým pramenem. Tak tomu bylo v minulosti pravděpodobně i u Černého Nadýmače, jehož historie je spjata zřejmě už s činností Pernštejnů na Pardubicku v 16. století. Rybník v minulosti zanikl a byl opětovně obnoven po druhé světové válce, dnes je napájen Sopřečským kanálem, který je zdrojem vody i pro nedaleký mnohem větší Sopřečský rybník.

PP a EVL Černý Nadýmač

Kraj: Pardubický, okres: Pardubice

Rozloha: 26,5 ha

Vyhlášeno: 2005/2013

Pro biology je tato přírodní památka významnou botanickou a ornitologickou lokalitou. Je chráněna nejenom českou, ale také evropskou legislativou. Může za to především výskyt drobounké, v evropském měřítku nesmírně vzácně trávy – puchýřky útlé (Coleanthus subtilis), která je vázána na obnažená dna rybníků. V příhodných letech na bahnitém dně Černého Nadýmače vytváří bohaté, tísíce jedinců čítající porosty. Tento druh doplňují další jednoleté rostliny obnažených den, jako je bahnička vejčitá (Eleocharis ovata), blatěnka vodní (Limosella aquatica), myší ocásek nejmenší (Myosurus minimus), kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia), protěž bažinná (Gnaphalium uliginosum), úpor peprný (Elatine hydropiper), ú. trojmužný (E. triandra), či jitrocel chudokvětý (Plantago uliginosa). Velkou raritou je výskyt kriticky ohrožené trávy odemky vodní (Catabrosa aquatica), pro kterou jsou obnažená dna, břehy a blízké bažiny jednou z mála lokalit v Čechách. Díky řídké obsádce se v napuštěném rybníku vyvíjí i vegetace makrofyt s lakušníkem niťolistým (Batrachium trichophyllum), l. okrouhlým (B. circinatum), rdestem světlým (Potamogeton lucens), šejdračkou bahenní (Zannichelia palustris), řečankou přímořskou (Najas marina) a okřehky (Lemna spp.). Litorální pás dotváří porosty rákosu obecného (Phragmites australis), orobince širolistého (Typha latifolia), o. úzkolistého (T. angustifolia), které přechází do porostů vrby popelavé (Salix cinerea), olše lepkavé (Alnus glutinosa) a krušiny olšové (Frangula alnus). Četně na březích roste také ostřice ostrá (Carex acutiformis), dále ostřice pobřežní (C. riparia), vzácně o. Hartmanova (C. hartmanii). V olšinách roste vzácnější kapradiník bažinný (Thelypteris palustris). Ve vzdálenějších místech od břehu se formují kyselé doubravy s dominantní bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea) a hasivkou orličí (Pteridium aquilinum). Na hrázi lze vidět i statné exempláře jilmu vazu (Ulmus laevis).

Fauna bezobratlých nebyla doposud podrobně zkoumána. Za zmínku stojí výskyt vzácnějších vážek, šídlatky hnědé (Sympecma fusca) a vážky jižní (Sympetrum meridionale).

Lokalita je bohatá výskytem obojživelníků jako je kuňka obecná (Bombina bombina), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae), velmi vzácně lze v okolí pozorovat blatnici skvrnitou (Pelobates fuscus).

Černý Nadýmač se může pyšnit rovněž bohatou ornitofaunou zastoupenou řadou vodních a mokřadních ptáků, mezi než patří zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), čírka modrá (Anas querquedula), potápka černokrká (Podiceps nigricollis), polák velký (Aythya ferina), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), potápka roháč (Podiceps cristatus), hvízdák euroasijský (Anas penelope), kopřivka obecná (Anas strepera), lžičák pestrý (Anas clypeata), bukač velký (Botaurus stellaris), husa velká (Anser anser), ale také hohol severní (Bucephala clangula) a čáp černý (Ciconia nigra).

Savci jsou zastoupeni například rejskem malým (Sorex minutus), rejscem vodním (Neomys fodiens), bohatá je fauna netopýrů s druhy, jako je netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus), netopýr nejmenší (Pipistrellus pygmaeus), netopýr rezavý (Nyctalus noctula).

Černý Nadýmač je jedním z mála pozitivních příkladů synergie mezi ochranou přírody a rybáři. Jedná se o aktivní polohorkový rybník s polointenzivním hospodařením, který se zaměřuje na chov kapřího plůdku. Pravidelně, minimálně jednou za čtyři roky je rybník letněn, kdy se ponechává alespoň čtvrtina, ideálně polovina dna bez vody, a to nejméně do poloviny června. Občas se rybník zimuje, bývá tedy vypuštěn od konce října dále.

Literatura:

Anonymus (2011): Plán péče o PP Černý Nadýmač na období 2014–2021. – Ms. [depon in: KÚ Pardubického kraje v Pardubicích, 30 s. + přílohy].

Dvořák V. (2024): Ms. Vlastní pozorování v roce 2024.

Lemberk V. (2012): Výskyt zajímavějších druhů savců ve východních Čechách, 2005–2012 (Mammalia). – Lynx, 43(1–2): 113–132.

Rejl J. (2000): Zpráva o 6. víkendovém výzkumném táboře z okolí Semína (okr. Pardubice). – Panurus, 10: 65–73.

Najdete zde již více než 2900 druhů rostlin, hub a živočichů!