Netta rufina - zrzohlávka rudozobá

30. 4. 2021 vytvořil Zdeněk Mačát

Netta rufina (Pallas, 1773) – zrzohlávka rudozobá

Řád: Anseriformes – vrubozobí, čeleď: Anatidae – kachnovití

Status: SO, EN, IUCN: LC

 

Popis: Potápivá kachna velikostně srovnatelná s březňačkou, v dospělosti dorůstá do velikosti 5358 cm, rozpětí křídel dosahuje 8488 cm, váha se pohybuje od 800 do 1550 g. Pohlavní dimorfismus je dobře rozvinutý. Zatímco samec je pestře vybarven, samice je nenápadná převážně šedivá. Zbarvení samce dominuje karmínově červený zobák a rezavohnědá hlava se žlutým čelem a temenem. Hruď je černá, boky bílé. Nohy jsou oranžové nebo karmínově červené jako zobák. Samice je šedohnědá s tmavou horní polovinou hlavy, která připomíná čepičku. Zobák samice je tmavý s narůžovělou páskou. V prostém šatu je samec podobný více samici, ale červený zobák jej vždy dobře prozradí. Hlas je nenápadný a vzácně používaný, k poslechu zde.

 

Rozšíření: Zrzohlávka je eurasijský druh kachny, který je v rámci Evropy rozšířen značně nesouvisle a ostrůvkovitě. Stálý výskyt je uváděn ze Španělska, v okolí hranic mezi Francií a Německem, severovýchodním Německu a ojediněle v Polsku. Další stálé okrsky jsou pak v Turecku a na Ukrajine (při pobřeží Černého moře). Hnízdní výskyt je pak uváděn většinou z izolovaných regionů v Nizozemí, Francii, Německu, Rakousku, České republice, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Moldavsku. Souvislý pruh hnízdního výskytu se pak táhne od Azovského moře na východ přes středoasijské republiky do Mongolska a severozápadní Číny. Zimoviště se nacházejí ve středomoří, převážně v jižní Evropě, ale i na severu Afriky, v Přední Asii a Přední a Zadní Indii.

 

V České republice pravidelně hnízdní pouze na jižní Moravě (okolí Lednice, na Nových Mlýnech a Soutok), na Třeboňsku a Českobudějovicku. Doložená početnější hnízdění pocházejí také z východních Čech a severní Moravy. Ojediněle i mimo tato území. Celkový počet hnízdících párů v České republice je v současné době odhadován v roce 2006 na 200250, se vzrůstajícím trendem. Jedinci z Česka zimují převážně v jižní Francii.

 

Biologie a ekologie: K hnízdění u nás zpravidla vyhledává větší, různě hluboká sladkovodní jezera a rybníky s větší vodní plochou, kterou pokrývají bohaté porosty vodních rostlin a rákosin. Ze zimování se vrací páry společně. Po návratu probíhá nenápadný tok. Hnízda jsou umisťována na ostrůvky nebo do hustých porostů vegetace na březích. Hnízdo tvoří okolní vegetace, např. rákos, ostřice, atp. Mohutný val hnízda bývá zpravidla navýšen ještě o vrstvu prachového peří. Hnízdění v našich podmínkách probíhá od dubna do začátku června. Počet vajec na hnízdě se různí nejčastěji se však pohubuje mezi 812. Nicméně existují hnízda i s 20 a více vejci. Zde jde z pravidla o více snůšek více samic na jednom hnízdě, což u zrzohlávek není neobvyklé. Zrzohlávky snáší vejce také do hnízd jiných druhů (kachna divoká, kopřivky). Na vejcích sedí samice, samec se zpočátku drží v blízkosti hnízda, později se však vytrácí a nepodílí se na výchově mláďat. Samice je obvykle vodí mláďata nejméně 11 týdnů. Potrava je tvořena převážně vodními rostlinami, v mále míře také vodními živočichy.

 

 

Literatura:


Cepák J. a kolektiv (2008): Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. - Aventinum, Praha

 

Hudec K., Černý W., a kolektiv (1972): Fauna ČSSR, svazek 19, Ptáci 1. - Academia, Praha.


Poláková K. (2014): Populační dynamika zrzohlávky rudozobé (Netta rufina). Diplomová práce, Ms. depon in Katedra zoologie, PřF Univerzita Karlova v Praze.

 

Svensson L., Grant P. J. (2004): Ptáci Evropy, Severní Afriky a Blízkého východu. Praktická určovací příručka. - Svojtka, Praha.