Sympecma fusca (Vander Linden, 1820) – šídlatka hnědá 

Čeleď: Lestidae - šídlatkovití 

Status: běžný druh

Popis: Dosahuje délky těla 34-39 mm. Je světle hnědé barvy, přičemž na svrchní části hlavy, hrudi i zadečku jsou obvykle tmavší matně lesklé skvrny. U starších jedinců může být kresba méně zřetelná. Na křídlech se nachází tmavě hnědá plamka. Pro determinaci jsou důležité detaily na zbarvení hrudi. Horní tmavý pruh na hrudi tohoto druhu má rovný okraj. U obou pohlaví je zbarvení podobné.

Možná záměna: Záměna je možná především s druhým zástupcem rodu Sympecma v České republice, kterým je šídlatka kroužkovaná (Sympecma paedisca). Jedinci tohoto druhu jsou podobného hnědého zbarvení, ale rozdíly najdeme na detailech zbarvení hrudi. Horní tmavý pruh na hrudi S. paedisca nemá rovný spodní okraj, jako tomu je u S. fusca, ale najdeme zde zřetelný zub přesahující do světlejšího pruhu. Také spodní tmavý pruh na boku hrudi S. fusca bývá širší a nepřerušený, zatímco u S. paedisca je úzký, nepravidelný a může být i přerušený. Pokud je zbarvení málo zřetelné tak najdeme mezi těmito druhy rozdíl i v délce spodních zadečkových přívěsků samců, kdy u druhu S. fusca dosahují bazálního zubu horních přívěsků a u S. paedisca nikoliv. 

Rozšíření: Žije ve větší části Evropy kromě Skandinávie a Britských ostrovů.

V ČR se s šídlatkou hnědou můžeme setkat téměř po celém území s výjimkou vyšších nadmořských výšek.

Biologie a ekologie: Vyhledává stojaté vody různé velikosti (rybníky, tůně, mokřady) s dostatečně rozvinutou makrofytní vegetací. Na dospělé jedince můžeme narazit během téměř celé vegetační sezóny. Společně s příbuznou šídlatkou kroužkovanou (S. paedisca) má unikátní životní strategii, která spočívá v přezimování dospělých jedinců v úkrytech na terestrických stanovištích. Na jaře se pak vracejí k vodním biotopům, kde dochází k rozmnožování a kladení vajíček do mrtvých či živých rostlinných pletiv. Larvy prodělávají velmi rychlý vývoj, který v závislosti na podmínkách trvá dva až tři měsíce. Vylíhnutá imaga vyhledávají úkryt pro přezimování a rozmnožují se až na jaře dalšího roku.

Literatura:

Dijkstra KDB & Lewington R (2006): Field Guide to the Dragonflies of Britain and Europe. British Wildlife Publishing Ltd. 320 pp.

Dolný A, Bárta D, Waldhauser M, Holuša O, Hanel L & kol. (2007): Vážky České republiky: Ekologie, ochrana a rozšíření. ČSOP Vlašim. 678 pp. 

Dolný A, Harabiš F & Bárta D (2016): Vážky (Insecta: Odonata) České republiky. Academia, Praha. 342 pp.

Waldhauser M & Černý M (2014): Vážky ČR: Příručka pro určování našich druhů a jejich larev. ČSOP Vlašim. 184 pp.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!