Phragmites australis - rákos obecný

19. 11. 2016 vytvořil Michal Hroneš

Phragmites australis (Cav.) Trin. ex Steud. – rákos obecný
Syn.: Arundo australis Cav., Arundo graeca Link, Arundo phragmites L., Phragmites communis Trin., Phragmites gigantea J. Gay, Phragmites loscosii Willk., Phragmites pumila Willk., Phragmites vulgaris Samp., Phragmites australis subsp. stenophyllus (Boiss.) Bor
Čeleď: Poaceae – lipnicovité
Status: běžný druh

Popis: Statná vytrvalá tráva s několik metrů dlouhými plazivými oddenky a až 3 m vysokými stébly. Stébla jsou dutá, dvouřadě olistěná, při bázi chlupatá, jinak lysá, často větvená, s tmavšími kolénky. Listy jsou šedozelené, obvykle drsně chlupaté, s listovými pochvami zakrývajícími kolénka a čepelemi čárkovitě kopinatými a dlouze zašpičatělými. Jazýček je přeměněn na řídký, brzy olysávající věneček bílých chlupů. Květenství je bohatá, v obrysu podlouhle vejčitá lata. Větévky laty jsou tenké, drsné, nejnižší na bázi s chomáčky chlupů. Klásky jsou vícekvěté, v obrysu kopinaté, na bázi se samčími nebo sterilními květy, na vrcholu s květy oboupohlavnými. Vřetena klásků jsou dlouze leskle odstále chlupatá. Plevy jsou kopinaté, špičaté. Pluchy jsou bezosinné, lysé.

Možná záměna:
Nekvetoucí nebo rozkvétající rostliny mohou být zaměněny se statnými jedinci chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea). Oba druhy se dají odlišit snadno podle přítomnosti blanitého jazýčku v paždí listové čepele u chrastice a věnečku bílých chlupů u rákosu.

Rozšíření:
Kosmopolitně rozšířený druh, vyhýbající se jen nejchladnějším a nejsušším oblastem a také porostům tropických deštných lesů. V Evropě se vyskytuje se po celém kontinentu od Středozemí po oblasti za polárním kruhem, přirozeně se nevyskytuje jen na Islandu.

V ČR jde o hojný druh, který se vyskytuje od nížin do hor a vzácně vystupuje až do subalpínského stupně.

Ekologie: Vlhkomilný druh bahnitých i hlinitých substrátů, který roste především na březích stojatých a pomalu tekoucích vod, na vlhkých loukách, na okrajích rašelinišť, na slatiništích, ve vlhkých příkopech, na vlhkých písčinách, v lužních lesích nebo na vlhkých místech v polích a úhorech, obvykle na vlhkých až přeplavovaných půdách s dostatkem živin a zásaditou až mírně kyselou reakcí.

Hemikryptofyt kvetoucí od června do září.

Význam:
Rákos je výraznou dominantou mokřadních ekosystémů. Na mnoha místech se však po upuštění tradičního hospodaření díky své schopnosti klonálního rozmnožování chová značně expanzivně a vytlačuje méně konkurenčně zdatné druhy.
Charakter výskytu a ekologické chování rákosu v Severní Americe (ale pravděpodobně i jinde mimo Eurasii) je ovlivněn opakovaným zavlečením evropských genotypů do tohoto území. Výskyt v těchto území je tak mozaikou geneticky původních populací a populací evropského původu, které se chovají značně invazivně.
Z taxonomického hlediska rákos představuje složitý morfologicky a cytologicky variabilní komplex v němž je různými autory rozlišována celá řada poddruhů a variet.
Díky všem těmto výše uvedeným vlastnostem jde o jednu z nejlépe prozkoumaných rostlin na světě.

 

 

Literatura:

Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR, vol. 2. – Academia, Praha, 1563 p.

Liu L. & Phillips S. M. (2006): Poaceae tribus Arundineae. – In: In: Wu C. Y., Raven P. H. & Hong D. Y. (eds), Flora of China 22: 447–449, Science Press & Missouri Botanical Garden Press, Beijing & St. Louis.

Meyerson L. A. & Cronin J. T. (2013): Evidence for multiple introductions of Phragmites australis to North America: detection of a new non-native haplotype. – Biological Invasions 15: 2605–2608.

Meyerson L. A., Cronin J. T. & Pyšek P. (2016): Phragmites australis as a model organism for studying plant invasions. – Biological Invasions 18: 2421–2431.