Plantago uliginosa - jitrocel chudokvětý

22. 8. 2010 vytvořil Michal Hroneš

Plantago uliginosa F. W. Schmidt - jitrocel chudokvětý

Syn.: Plantago intermedia Gilib., Plantago pauciflora Gilib., Plantago biebersteinii Opiz, Plantago scopulorum (Fries) Pavlova, Plantago laciniosa Domin, Plantago major subsp. pleiosperma Pilger, Plantago uliginosa subsp. leptostachya (Wallr.) Tacik  

Čeleď: Plantaginaceae - jitrocelovité  

Status: běžný druh

 

Popis: Vytrvalé, 5-25 cm vysoké rostliny s krátkým oddenkem a přízemní růžicí obvykle těsně k zemi přitisklých listů. Listy jsou vejčité až podlouhle vejčité, tupě špičaté, na bázi klínovité, na okraji oddáleně vroubkované až téměř celokrajné, téměř lysé nebo roztroušeně chlupaté. Stvoly jsou obvykle poléhavé až vystoupavé, přitiskle chlupaté, zakončené klasovitým květenstvím válcovitého či vzácně i kulovitého tvaru. Květy jsou drobné, trubkovité, bělavé, zelenožluté až hnědavé. Nitky tyčinek jsou bělavé až žlutavé. Plodem je široce elipsovitá tobolka, jejíž víčko je obloukovitě až vejcovitě zúžené.

 

Možná záměna: Velmi podobným druhem je jitrocel větší (Plantago major), který se liší vzpřímenými, celokrajnými, na rubu lysými listy, vzpřímenými květenstvími a pravidelně zúženým víčkem tobolky. Dalším podobným druhem je jitrocel prostřední (Plantago media), který se však dá snadno odlišit podle hustě stříbřitě chlupatých listů a nápadně růžových nitek tyčinek.

 

Rozšíření: Druh se vyskytuje v Evropě, v západní a střední Asii, Malé Asii, v Zakavkazí a také v severozápadní Africe. Druhotný výskyt je v literatuře udáván z Austrálie a ze Severní i Jižní Ameriky.

 

V ČR se vyskytuje roztroušeně a dosti mezerovitě především od nížin do podhůří. Přesné rozšíření tohoto druhu však není uspokojivě známo. Hojnější je především ve větších rybničních pánvích a oblastech (např. Třeboňsko), ale také na Českomoravské vrchovině.

 

Ekologie: Jitrocel chudokvětý je vlhkomilným a konkurenčně poměrně málo zdatným druhem. Roste obvykle na místech s řidší vegetací, jako jsou obnažená dna rybníků, náplavy a pláže na okraji vodních toků a nádrží, vlhčí lesní cesty, prameniště, lomy a pískovny či vlhčí pastviny. Vzácněji ho lze nalézt také na slaniscích. Je diagnostickým druhem společenstev letněných rybníků svazu Eleocharition ovatae.

 

Hemikryptofyt, který kvete od června do září.

 

Taxonomická poznámka: Pohled na hodnocení tohoto taxonu není v rámci Evropy jednotný. Někteří taxonomové samostatný druh Plantago uliginosa vůbec neuznávají a hodnotí ho pouze jako poddruh jitrocele většího. Ve většině západoevropských flór a květen je proto k nalezení pod jménem Plantago major subsp. intermedia.