Anser anser - husa velká

3. 1. 2011 vytvořil

Anser anser (Linnaeus, 1758) - husa velká  

Řád: Anseriformes - vrubozobí, čeleď: Anatidae - kachnovití  

Status: EN, IUCN: LC, Bern III, Bonn II, AEWA, BD II/I

 

Popis: Husa velká je naše největší husa. Dosahuje rozpětí křídel od 150 do 170 cm a délky těla mezi 75-85 cm. Rozměry odpovídající dobře známé huse domácí (Anser anser f. domesticus). Váha dospělé husy je závislá na pohlaví, u samců to jsou 3-4 kg, u samic 2,5-3 kg. Peří je zbarveno do šedo-hněda, břicho je světlé s různě intenzivními tmavými proužky, hlava naopak tmavší než zbytek těla. Svrchní strana křídel je světlá, letky jsou černé. Zbarvení zobáků je žluto-oranžové nebo růžové (dle poddruhu), nohy jsou růžové. Šat samce i samice je stejný. Vejce je špinavé bílé.

 

Možná záměna: Husu velkou můžeme zaměnit s dalšími druhy hus, které se u nás vyskytují. Od husy polní (Anser fabalis) ji odlišíme dle zbarvení zobáku, který je u tohoto druhu černý se žlutým proužkem. Husa běločelá (Anser albifrons) a husa malá (Anser erythropus) mají bílé čelo, což je spolehlivý znak.

 

Husa velká vytváří dva poddruhy. Evropský poddruh husa velká evropská (Anser anser anser), která se vyznačuje žlutým až oranžovým zobákem a poddruh husa velká asijská (Anser anser rubirostris), jež má zobák růžový.

 

Rozšíření: Euroasijský druh opeřence. Hnízdí převážně v severní a východní Evropě, dále pak od Turecka po Čínu. Většina evropských populací je tažná. Zimují na jihu Evropy a severní Africe. Introdukována byla na Falklandy.

 

Hlavním centrem rozšíření husy velké u nás je Třeboňsko, Písecko a jižní Morava. Dále se šíří do Polabí (okolí Pardubic), na Vysočinu a do SZ Čech.

 

Biologie a ekologie: Husa velká obývá větší rybníky, jezera a zaplavované lužní lesy s dostatkem břehové vegetace. Druh aktivní ve dne i v noci. Žije v trvalých párech, které se kromě období rozmnožování, hnízdění a vyvádění mladých drží ve velkých hejnech čítající stovky nebo dokonce i tisíce jedinců. Migrace na jih, probíhá od září do října. Při letu tvoří typické formace písmena V. Návrat do hnízdiště probíhá již brzo na konci zimy (únor). Hnízdění probíhá jednou ročně vždy od března do července. Pářící akt i námluvy probíhají na volné hladině. Hnízdo staví sama samice. Je složeno ze stébel rákosu a bývá umístěno v rákosí nebo na ostrovech v nádrži. Snůška je tvořena 4-9 vejci. Na vejcích sedí pouze samice, samec hlídkuje v okolí a dbá tak na bezpečnost samice na hnízdě. Potravu získává v okolí stanoviště (na loukách a polích). Hlavní složkou potravy jsou rostliny (vodní i suchozemské). Husa velká se dožívá průměrně 20 let.

 

Ohrožení a ochrana: Největším rizikem pro husu velkou je znečištění vody a ztráta přirozených biotopů výskytu. V ČR není zařazena mezi zvláště chráněné živočichy. Je však uvedena v Červeném seznamu ČR jako ohrožená. V okolních zemích je druh chráněn na různých úrovních.

Autor: Zdeněk Mačát