V dnešní kulturní krajině jižní Moravy se slanisky setkáváme sporadicky. Tento specifický biotop představuje v rámci střední Evropy extrazonální typ vegetace, na který je vázáno velké množství zajímavých druhů, se kterými se nikde jinde nesetkáme. Abychom mohli nějaký biotop nazvat slaniskem, měl by se vyznačovat především specifickými hydrologickými a pedologickými vlastnostmi. Půdy jsou bohaté na ionty lehce rozpustných solí, na jaře bývají zamokřené, v létě naopak vysýchavé. Výparný režim tedy převažuje nad srážkami. Soli následně v půdním profilu vzlínají a drží se v terénních depresích. V minulosti sloužila slaniska jako pastviny pro drůbež, kozy, ovce či koně, které narušovaly půdní profil, což bylo pro řadu druhů prospěšné. Za dob nedávno minulých se většina slanisek uměle vysušila, zorala a sloužila jako zemědělská půda. S posledními fragmenty těchto biotopů se dnes můžeme setkat právě v okolí Sedlce či Dobrého Pole na jižní Moravě nebo na Mostecku a Žatecku v SZ Čechách.

NPR Slanisko u Nesytu

Kraj: Jihomoravský, okres: Břeclav

Rozloha: 16,67 ha

Vyhlášeno: 1961

Národní přírodní rezervace Slanisko u Nesytu je v současnosti nejrozsáhlejším fragmentem slaniskového biotopu, který se podařilo zahrnout pod křídla územní ochrany. Rezervace se nachází západně rybníka Nesyt a je rozdělena potokem Včelínkem na dvě části. Hlavním účelem ochrany jsou zde zbytky mezických a vlhkých trávníků, porosty kamyšníků a asociace jednoletých slanobytných trav, které se objevují spíše sporadicky jako např. při nedávném letnění Nesytu. Většinu chráněného území ovšem tvoří suché ovsíkové louky. Pro zachování druhů vyžadujících zvýšenou vlhkost zde bylo vytvořeno několik umělých rýh a tůní, které dnes hostí řadu unikátních druhů jako je sítina Gerardova (Juncus gerardii), ostřice žitná (Carex secalina), ostřice oddálená (Carex distans), hadí mord maloúborný (Scorzonera parviflora), prorostlík nejtenčí (Bupleurum tenuissimum), rožec pochybný (Cerastium dubium) nebo kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus). V rezervaci bylo vymapováno přes 280 taxonů cévnatých rostlin. Typickou rostlinou, která svými zářivě světle fialovými květy dotváří v letních měsících kolorit rezervace je hvězdnice panonská (Aster tripolium subsp. pannonicus). O pár týdnů dříve zde nalezneme stále ještě hojně, přesto v rámci republiky extrémně vzácně, jitrocel přímořský (Plantago maritima subsp. ciliata). Při okrajích chodníků můžeme nalézt také řadu vzácných druhů jako je blešník úplavičný (Pulicaria dysenterica), jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum), v ušlapaných štěrkových cestách pro změnu roste silně ohrožená tužanka tvrdá (Sclerochloa dura), při silnici roste jedna z našich nejvyšších rostlin, silně ohrožený mléč bahenní (Sonchus palustris). Mezi jednoleté druhy vzácných slanobytných trav osidlující nezapojená místa a obnažená rybniční dna patří skrytěnka bodlinatá (Crypsis aculeata), bahenka šášinovitá (Heleochloa schoenoides), zblochanec oddálený (Puccinelia distans) aj. Velmi typickou trávou, po které nemusíme ani moc dlouho pátrat je kostřava nepravá (Festuca pseudovina), jejíž klasy se v lučním porostu nápadně lesknou. Nechybí zde ani jiní o trochu běžnější zástupci sub-halofytní flóry jako ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus), šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia) či ostřice Otrubova (Carex otrubae). Po letnění rybníku Nesyt v roce 1997 byl objeven do té doby nezvěstný taxon naší flóry merlík slanomilný (Chenopodium chenopodioides). Naopak v posledních letech se zde nepodařilo objevit kriticky ohroženou bařinku přímořskou (Triglochin maritima).

Území je velmi hodnotné nejen z botanického hlediska, ale hostí několik desítek vzácných halofilních bezobratlých. Z vzácných brouků můžeme jmenovat ohrožené halobiontní střevlíčky Acupalpus elegans a Dyschirius chalceus. Mezi druhy, které se zde dříve vyskytovaly patří střevlíček Dyschirius salinus striatopunctatus a svižník Cicindela littoralis nemoralis oba patří mezi vyhynulé v celé ČR. Velkou raritou je ploštička slanomilná (Henestaris halophilus) a saranče slaništní (Aiolopus thalassinus). Slanisko u Nesytu je také jedním z mála míst v ČR  kde se vyskytují ohrožené makadlovky Euscrobipalpa samadensis a E. salinella, obaleči Phalonidia affinitana a Gynnidomorpha vectisana. Mezi největší vzácnosti patří kriticky ohrožený chobotníček Bucculatrix maritima a pouzdrovníček Coleophora halophilella. Mezi zajímavé pavouky patří především slíďák slaništní (Pardosa maisa), který zde má jedinou lokalitu v ČR. Dalšími vzácnými zástupci arachnofauny jsou běžník trávový (Heriaeus graminicola), zora náramková (Zora armillata) a zápředník rybniční (Clubiona juvenis).

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!