Chenopodium chenopodioides (L.) Allen – merlík slanomilný

Syn.: Chenopodium botryodes Sm.; Ch. crassifolium Hornem; Oxybasis chenopodioides (L.) S.Fuentes, Uotila & Borsch

Čeleď: Amaranthaceae – laskavcovité

Status: EN; ČK

Popis: Bylina s lodyhou nezřetelně mnohohrannou, vzpřímenou nebo poléhavou, nevětvenou nebo šikmo odstále větvenou, 10–50 cm dlouhou. Listy střídavé, řapíkaté, zelené, masité; čepel dolních listů široce kosníkovitá, celokrajná nebo nevýrazně chobotnatě zubatá, v nejširším místě se dvěma zaoblenými zuby; čepel horních listů trojúhelníkovitá, klínovitá. Květenství bohatě větvená, hustá, chudě olistěná; květy skládané do bohatých klubíček; okvětní lístky postranních květů v dolní části licholaty zřetelně kýlnaté, srostlé až téměř k vrcholu a tvoří váček téměř uzavírající plod. Plodem jsou kulovité nažky.

Možná záměna: Tento vzácný druh býval častěji zaměňován s merlíkem červeným (Chenopodium rubrum), který má výrazněji chobotnatě zubaté dolní a střední listy a okvětní lístky všech květů jsou srostlé pouze do poloviny. Oba druhy mají odlišnou ekologii.

Rozšíření: Druh s rozsáhlým areálem zaujímajícím temperátní pás Eurasie, rozpínající se od Britských ostrovů po Zabajkalí. Rovněž se snad přirozeně vyskytuje v Severní i Jižní Americe a v jižní Africe. V Evropě se vyskytuje zejména v přímořských oblastech, vzácněji ve vnitrozemí.

V České republice je znám pouze z oblasti jižní Moravy z teplých panonských nížin. Byl potvrzen v oblasti od Znojemska po Hodonínsko, na sever zhruba po linii Pohořelice – Klobouky u Brna.

Ekologie: Halofilní druh vázaný na stanoviště se zvýšeným obsahem solí v půdě, zároveň stanoviště hojně zásobená vodou. Dříve doprovázel mělká vnitrozemská jezera (Čejčské a Kobylské), okraje rybníků a dnes se objevuje v polních mokřadech, depresích, odvodňovacích kanálech, na letněných dnech rybníků, zvládá i různá ruderalizovanější stanoviště jako jsou rumiště. Je součástí vlhkomilné vegetace jednoletých merlíků a lebed sv. Chenopodion rubri, ve které může vytvářet dominantní formace.

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od července do září.

Ochrana a ohrožení: Merlík slanomilný není veden mezi zvláště chráněnými druhy naší květeny, což je dáno životní formou rostliny a vazbou na biotopy příliš spjaté se zemědělskou aktivitou. Přesto by si všechny naše halofytní druhy zasloužily zákonnou ochranu, čemuž přitakává Červený seznam cévnatých rostlin, který řadí tento merlík do vysoké kategorie ohrožených druhů (EN). Merlík slanomilný byl vždy vzácným druhem jihomoravské květeny, který byl (po postupné destrukci slaných jezer v 19. století) nacházen jen zřídka, od 70. let 20. století nebyl po dvě desítky let v přírodě zaznamenán vůbec. Až v druhé polovině 90. let 20. století byl nalezen na břehu rybníka Nesyt a do dnešní doby objeven na několika dalších lokalitách. Druh byl tak logicky ohrožen přímou destrukcí lokalit, resp. jejich odvodňováním a přeměnou na zemědělskou půdu. K tomu již krachem řepařského zemědělství příliš nedochází, ale územní ochrany požívají jen některé současné lokality jako je NPR Slanisko u Nesytu nebo PP Plácky. Bez odpovídajícího managementu, resp. součinnosti ochranářů se zemědělci, by však lokality měly po většinou jen efemérní charakter.

Literatura:

Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š. & Procházka F. (1999): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. – Príroda, Bratislava, 453 p.

Danihelka J. (2015): Ad Additamenta XIII duae correctiones minores. – Zprávy České botanické společnosti, 51: 185–187.

Dedek P. (2016): Změna přístupu k péči o národní přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu. – Ochrana přírody, 2016(6): 10–13.

Dostálek J. ml., Hejný S., Husák Š., Schwarzová T. & Dvořák F. (1990): Chenopodium L. In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, p. 223–265, Academia, Praha.

Kaplan Z., Koutecký P., Danihelka J., Šumberová K., Ducháček M., Štěpánková J., Ekrt L., Grulich V., Řepka R., Kubát K., Mráz P., Wild J. & Brůna J. (2018): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 6. – Preslia, 90: 235–346.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!